Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

O mně v médiích


Britské listy: Čím se mohou po roce pochlubit čeští europoslanci?

Celkové zpravodajství o Evropské unii se během posledního roku v českých mediálních prostředcích přece jenom poněkud zlepšilo, ale o jednotlivých europoslancích čeští občané nevědí stále ještě skoro nic. Neznají je ani jmény. Mezi třiceti náhodně vybranými lidmi, které jsem požádal, aby mi alespoň některé z dvaadvaceti unijních parlamentních zástupců České republiky vyjmenovali, opakovala se více méně jména následujících pěti: Zuzany Roithové, Jaromíra Kohlíčka, Jiřího Maštálky, Jana Březiny a Ivo Strejčka. Další tři občas uváděná jména – Richarda Falbra, Jana Zahradila a Miloslava Ransdorfa – spojovali si dotazovaní spíše s různými negativními jevy.

 
[ 1. prosince 2010 | Autor: Daniel Strož ]
 

Poněvadž mají čeští europoslanci první rok práce v Evropském parlamentu za sebou, což značí jinak první pětinu jejich mandátu, položil jsem jim 1. listopadu (s uzávěrkou k 24. 11., aby měli dostatečnou časovou rezervu) společnou otázku, znějící: Prosím, sdělte mi, co ve svém ročním europoslaneckém konání považujete za svůj největší osobní pracovní úspěch? V požadovaném termínu odpovědělo deset z nich: Jaromír Kohlíček, Jiří Havel, Zuzana Brzobohatá, Edvard Kožušník, Jiří Maštálka, Olga Sehnalová, Jan Březina, Pavel Poc, Ivo Strejček a Zuzana Roithová. Ostatních dvanáct – a já je tu záměrně vyjmenovávám – nepovažovalo za vhodné se ani omluvit, natož sdělit důvod neúčasti: Milan Cabrnoch, Andrea Češková, Robert Dušek, Hynek Fajmon, Richard Falbr, Miroslav Ouzký, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Libor Rouček, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák a Jan Zahradil.

Čeští občané jsou přímo proslulí svým liknavým přístupem k jakýmkoli volbám; k těm do Evropského parlamentu je to potom už na pokraji bojkotu. Ale jde tu bohužel o velikou chybu, protože si vlastně dodnes neuvědomují, že Česká republika je pevnou unijní součástí a nebude v ní lépe, nebo alespoň jinak, dokud se v EU nedokáže energičtěji prosadit. Nekvalitní, nesolidární a poflakující se europoslanci zvolení dík občanskému nezájmu v českém týmu bohužel převažují (kritizoval jsem v minulosti již Andreu Češkovou, ale i další) a zdejší veřejnost si za to tudíž sama nese vinu. Za vyloženě hloupé považuji proto často zveřejňované žehrání na „královské“ příjmy europoslanců. Středem veškerého zájmu by měla být otázka, co tam ti naši zástupci, vyslaní voliči do Bruselu a Štrasburku za ty peníze vůbec dělají…

Následující odpovědi té jejich agilnější části řadím tak, jak mi postupně docházely. Nikoli tedy v abecedním pořádku.

Jaromír Kohlíček (KSČM), zařazený v politické skupině Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice GUE/NGL. Členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zahraniční věci (zde náhradník):

Letošní rozpočet v sektoru doprava se podařil schválit jako expanzivní, tedy protikrizový, což je oproti tomu, co dělají ve všech státech EU naprosto unikátní. Považuji toto za svůj největší úspěch za uplynulý rok, neboť jsem byl zpravodajem tohoto rozpočtu a na znění jsme se dohodli napříč politickým spektrem.

Upozornil jsem společně se všemi odpovídajícími tuzemskými subjekty na velmi nestandardní činnost Evropské letecké certifikační agentury EASA. Tato kauza ještě zdaleka není uzavřena, ale úspěchem je, že jsme se jako zástupci malé země ozvali. Tzv. velkým hráčům tak začíná docházet, že ČR je v této oblasti partnerem a nikoli jen bezvýznamným „kývalem“.

Po poslední diskuzi na Výboru pro dopravu a cestovní ruch je zřejmé, že moji kolegové přijali jako jeden z prioritních cílů mnou již více než šest let hlásanou zásadu, že přednost v budování komunikačních tras mají mít příhraniční úseky.

Jiří Havel (ČSSD), zařazený v politické skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů S+D. Členem Rozpočtového výboru a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (zde náhradník):

Na složité otázky nejde bohužel dát jednoduché odpovědi. Osobně považuji za velice významné, že jsme se v naší sociálnědemokratické frakci S+D dokázali sjednotit na budoucí formě společné zemědělské politiky EU. V zásadě to bude znamenat všem stejně, tedy definitivní konec diskriminace našich zemědělců.

K jiným úspěchům, na kterých mám jistý podíl, patří podpora budoucnosti kohezní politiky. Máme velkou šanci, že ČR může i nadále dostávat další prostředky z kohezních fondů EU, a to i po roce 2013. 

Díky své práci v novém Strategickém výboru o nových finančních perspektivách a v Rozpočtovém výboru budu mít možnost významně ovlivňovat tuto otázku v politice EU.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD), zařazená v politické skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů S+D. Členkou Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (zde náhradnice):

Aktivně jsem prosazovala zavedení minimální doby mateřské dovolené v délce dvaceti týdnů a otcovské dovolené v délce dvou týdnů ve všech státech EU. Opatření má především za cíl ochranu zdraví matek těsně po porodu, podporu kojení a zlepšení možnosti péče o novorozence. U otců jde o opatření, které prokazatelně vede k upevnění vztahů v rodině. České republiky se bude týkat zavedení otcovské dovolené, neboť mateřská dovolená je již stanovena na dvacet osm týdnů, což minimální dobu splňuje.

Edvard Kožušník (ODS), zařazený v politické skupině Evropská konzervativní a reformní skupina ECR. Členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (zde náhradník):

Myslím, že velký kus práce jsem odvedl při jednáních o podobě směrnice o pozdních platbách. Také se nám daří jednání o otevření vnitřního trhu v oblasti příhraničního elektronického obchodu, kde existuje celá řada překážek. Podařilo se mi taktéž prosadit vlastní zprávu o budoucnosti evropské standardizace. Intenzivně jsem se angažoval ve věci uvolnění prostředků z fondu solidarity na pomoc českému území, postiženému záplavami. V oblasti ochrany lidských práv se nám s kolegy daří – i přes odpor některých levicových sil – udržovat jednotnou pozici vůči Kubě. V souvislosti s Kubou se mi podařilo sehnat i dvaadevadesát souhlasných podpisů s nominací kubánského disidenta Farinase na Sacharovovu cenu, kterou nakonec také získal.

Za největší úspěch ale považuji, že jako nováček v EP jsem hned v prvním roce svého působení získal důvěru a dostal příležitost zpracovat svou vlastní zprávu na téma budoucnost evropské standardizace. Ta nastiňuje budoucí vývoj tohoto liberálního regulačního nástroje v příštích několika desetiletích. Skutečnost, že se mi podařilo dojednat dohodu a výslednou podobu zprávy se všemi politickými skupinami, vnímám doopravdy jako svůj nejpozitivnější výsledek.

Jiří Maštálka (KSČM), zařazený v politické skupině Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice GUE/NGL. Členem Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (zde náhradník). Je také jedním z pěti kvestorů EP:

Ve Výboru pro právní záležitosti považuji za úspěch, že se nám společnými silami podařilo odvrátit pokus o zneužití výkladu Lisabonské smlouvy navrhovaným schválením směrnice o umožnění volného obchodu s okupovanou částí Kypru. Tato záležitost byla zcela zásadní, neboť v případě schválení tohoto dokumentu by došlo k poškození suverenity a integrity Kyperské republiky, tedy jedné z členských zemí EU. V témže výboru je mým úspěchem i to, že jsem v něm dostal důvěru být zpravodajem Rámcové úmluvy o ochraně práv dítěte. Zpráva je směrodatná nejen pro výbor, ale i pro celý EP.

Z dalších svých velmi úspěšných aktivit zmiňuji alespoň tzv. veřejné slyšení, které jsem uspořádal v Bruselu (ve spolupráci s lotyšským kolegou Alfredsem Rubiksem), pod názvem Menšinové konflikty v Evropě: problémy a perspektivy po Lisabonské smlouvě. S velkým ohlasem se setkala například teprve nedávná prezentační výstava Plzeňského kraje v EP, na které jsem se podílel spolu s plzeňskými představiteli. Ve své kvestorské funkci se zasazuji – a myslím, že taktéž úspěšně – aby „byrokratický šiml“ v EP až příliš neválcoval poslance a jejich asistenty. Tak jako již v minulých letech pokračuji také v organizování stáží našich a zahraničních studentů ve své europarlamentní kanceláři, a i to se setkává s velmi příznivými ohlasy.

Závěrem musím ještě připomenout vydávání knižních publikací, jimiž se snažím veřejnosti přiblížit evropskou unijní problematiku. Po vzoru Daniela Strože vydávám pravidelně i tištěný Zpravodaj, informující průběžně o mé práci. Bylo by toho dozajista mnohem víc, co bych mohl přiřadit ke svým letošním pracovním úspěchům, ale obávám se, že už jsem překročil limit rozsahu, který mi byl dán k dispozici.

Olga Sehnalová (ČSSD), zařazená v politické skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů S+D. Členkou Výboru pro dopravu a cestovní ruch a jako náhradnice ve Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů:

Na Váš dotaz ohledně svého největšího osobního pracovního úspěchu za uplynulý rok odpovídám s výhradou, že vzhledem k poměrně zdlouhavému legislativnímu procesu, jsou možnosti dotáhnout některé iniciativy do úspěšného konce během jednoho roku prakticky nereálné.

Pokud mám tedy vybrat pouze jednu ze svých dosavadních aktivit, uvedu problematiku odškodnění a práv cestujících zkrachovalých leteckých společností po sérii bankrotů nízkonákladových aerolinií v loňském roce. Ty se dotkly i řady cestujících z ČR.

Od roku 2000 zkrachovalo v EU sedmdesát sedm leteckých společností. Zanechaly za sebou několik set tisíc pasažérů, kteří zůstali často bez prostředků na letištích bez další pomoci. Vzhledem k tomu, že se tato situace týkala významně i ČR, ale současně je i celoevropským problémem, navrhla jsem zařazení tohoto bodu na jednání Výboru pro dopravu a cestovní ruch, jehož jsem členkou. Výbor pak rozhodl o přenesení tohoto tématu na plénum EP a následně přijal rezoluci směrem k Evropské komisi, která by již měla přijít s konkrétním legislativním návrhem, jak situaci do budoucna řešit.

Po mé opětovné urgenci formou interpelace a nedávném sdělení komisaře pro dopravu Kallase, bude v roce 2011 představena dopadová studie zvažovaných opatření.

Jan Březina (KDU-ČSL), zařazený v politické skupině Evropská lidová strana EPP. Členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (zde náhradník):

Za svůj největší pracovní úspěch v první pětině svého stávajícího mandátu považuji zahrnutí tepláren do systému přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů. Jedná se o poměrně vzácný případ úspěchu interpelace europoslance na Evropskou komisi, která obvykle odpovídá formálně a neurčitě.

Tentokrát Evropská komise přehodnotila svůj dřívější postoj a uznala, že příslušné ustanovení evropské směrnice je zapotřebí ve smyslu zahrnutí tepláren do systému přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů vykládat. Vzhledem k tomu, že o zahrnutí elektráren nebo uhelných dolů do zmiňovaného systému pochybnosti nepanovaly, znamenalo by odlišné zacházení s teplárnami jejich zjevnou diskriminaci, která by v konečném důsledku vedla k razantnímu zdražení tepla pro spoustu domácností a firem. Tomuto černému scénáři se mi tak díky úspěšné interpelaci podařilo předejít.

Pavel Poc (ČSSD), zařazený v politické skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů S+D. Členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (zde náhradník):

Osobně pokládám za úspěch například prosazení otázek civilní ochrany obyvatel mezi mechanismy nutné k adaptaci na důsledky klimatických změn. Legislativní práce často trvá roky a je nutné včas otevírat cesty k odpovědím na důležité otázky. Jsem také velice rád, že se mi podařilo připravit písemnou deklaraci, týkající se boje proti karcinomu tlustého střeva v Evropské unii. Toto onemocnění lze snadno a včas diagnostikovat a v počátečních fázích i relativně úspěšně a levně léčit. Ovšem kvůli nedostatečným preventivním programům zabíjí každoročně v Evropě statisíce lidí.

To, že jsem prostřednictvím interpelace Evropskou komisi přiměl k přezkoumání policejních kontrol v bavorském pohraničí, nenáleží sice k legislativní práci, ale v případech tohoto druhu má tlak ze strany poslanců EP samozřejmě svůj nezanedbatelný význam.

Ivo Strejček (ODS), zařazený v politické skupině Evropská konzervativní a reformní skupina ECR. Členem Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (zde náhradník):

Osobní úspěch v prvním roce mandátu spatřuji hlavně ve vytvoření konzervativní nefederalistické frakce v EP, kterou jsem pomáhal zakládat a programově ukotvit. Dále bych považoval za osobní úspěch můj boj (byť někdy marný)ve Výboru pro hospodářství a měnu a také na plenárním zasedání, proti novým a novým regulacím a nařízením, které jsou vlivem pomýleného postupu řešení finanční krize z Komise předkládány Evropskému parlamentu ke schválení.

Ve Výboru pro hospodářství a měnu jsem pracoval a pracuji jako stínový zpravodaj například u těchto zpráv, kde jsem prosadil řadu pozměňovacích návrhů, které mají přímý pozitivní dopad na daňové poplatníky a konkurenceschopnost podnikatelských subjektů v ČR: Finanční začleňování (bankovní služby), Státní podpory určené k usnadnění uzavření konkurence neschopných dolů, Inovativní financování na globální i evropské úrovni (NE novým daním), Budoucnost mezinárodní investiční politiky, Zabezpečení dodávek zemního plynu a mnohých dalších.

Zuzana Roithová (KDU-ČSL), zařazená v politické skupině Evropská lidová strana EPP. Členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a jako náhradnice ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, v Podvýboru pro bezpečnost a obranu a ve Zvláštním výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi:

V posledním roce jsem spoluiniciovala písemné prohlášení Evropského parlamentu, které přimělo Komisi zprůhlednit jednání o připravované kontroverzní mezinárodní dohodě proti padělání (ACTA). Jde teprve o 41. písemné prohlášení, které získalo potřebnou nadpoloviční podporu členů EP (393 podpisů), a o první, jehož spoluautorem je český poslanec. Ve zprávě o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí jsem navrhla řadu opatření, která se postupně realizují. Od minulého roku funguje česká verze elektronického portálu o právech při elektronickém nakupování eYouGuide, vyjde kodex digitálních práv a vznikne evropská značka důvěry pro bezpečné internetové obchody a další opatření, která zlepší digitální prostředí v EU.

Po dlouhotrvajícím tlaku jsem přiměla EK k závazku, že zavede mnou navržený systém na ochranu certifikačních evropských značek – v EU totiž nejsou chráněny známky kvality či bezpečnosti výrobků proti padělání. Připravila jsem pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zprávu o vymáhání práv k duševnímu vlastnictví na vnitřním trhu. Díky mému tlaku na předsedu Barrosa začala Komise konečně vyšetřovat podezření na neslučitelnost veřejné podpory v ČR s pravidly společného trhu EU v kauze privatizace OKD bytů.

Ve zprávách pro shromáždění ACP-EU jsem prosadila: opatření na podporu ochrany vlastních migrantů a požadavek na zařazení práva na přístup k potravinám mezi základní lidská práva. Zajistila jsem podporu ČR ohledně zrušení kanadských víz ze strany předsedy J. Daula a celého poslaneckého klubu Evropské lidové strany, návazně předsedy EK Barrosa a předsedy Evropské rady Van Rompuye, iniciovala několik interpelací v tomto směru na Komisi a Radu, tento měsíc jsem otevřela písemné prohlášení ve prospěch naší pozice. Do výčtu nezahrnuji dvaaosmdesát vystoupení na plenárním zasedání za první rok mandátu…

Zuzana Roithová byla poslední z oněch deseti, kteří odpovídali na mou otázku Co ve svém ročním europoslaneckém konání považujete za svůj největší osobní pracovní úspěch? Všem dohromady srdečně děkuji, ale zároveň si při čtení toho množství Roithové úspěšných aktivit uvědomuji, že pro ty nezúčastněné neexistuje vlastně žádná výmluva. Vždyť našla-li si čas k odpovědi politička takto vytížená, co potom vedlo k mlčení tu řadu ostatních? Nakonec snad skutečně nabubřelost čerstvých multimilionářů, kteří mají pocit, že už jsou „za vodou“ a nemusejí voličům skládat účty? Averze vůči novináři, který otázku pokládal? Anebo jejich opravdická neschopnost cokoli kloudného v EP vykonat? Ať už je tomu jakkoli, ve vyspělejší západoevropské společnosti je běžnou zvyklostí – třeba i nepříjemně, ale otevřeně – reagovat. Do příštích europarlamentních voleb je nyní sice ještě daleko, ale už teď si mohou čeští voliči udělat předběžný výčet těch, kterým napříště nemá cenu dávat hlas.

(Autor byl v letech 2004-2009 poslancem EP)

 

Odkaz na článek: http://blisty.cz/2010/12/1/art55748.html


Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled