Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Moje názory


Volný pohyb pracovních sil

Prvního května uplynou dva roky od rozšíření EU na 25. Spíše než důvod k oslavám je to možná důvod zamyslet se nad tím, jak na tom Unie po rozšíření je – především v kontextu diskuze, zda prodlužovat či neprodlužovat přechodná opatření omezující volný pohyb pracovních sil. Proti sobě stojí dva argumenty; některé státy, jako Německo či Rakousko, tvrdí, že by bylo chybou otevřít své pracovní trhy. Na druhé straně země, které přechodné období nikdy nevyužily - Velká Británie, Švédsko či Irsko, jsou přesvědčeny o tom, že by bylo chybou přechodná období nadále zachovávat. Chybami se člověk učí – dodejme, že chytrý člověk se učí z chyb druhých.

 
[ 4. dubna 2006 | Autor: Zuzana Roithová ]
 

Dva roky umožňují srovnání. Nejen obav a pocitů, ale i reálných čísel. Po otevření trhu práce v roce 2004 vstoupilo do Velké Británie 60 000 žadatelů z nových členských zemí – zvláště v zemědělství a rybolovu se vzhledem ke značnému počtu volných míst výrazně zlepšila konkurenceschopnost a tím pádem i ziskovost a produktivita. Na druhé straně je ale příklad německého zdravotnictví, které se zejména na té nižší úrovni (zdravotní sestry apod.) potýká s velkou nezaměstnaností (v některých oblastech bývalého východního Německa dosahuje až 20 procent), přestože svůj pracovní trh úzkostlivě chrání. Nabízí se proto otázka, jestli by mu uvolnění bariér skutečně uškodilo, když současné problémy německého zdravotnictví s migrací pracovníků nesouvisí. Zpráva Evropské komise hovoří o strukturálním napětí v Evropské unii, kdy jde ruku v ruce vysoká nezaměstnanost a závažný nedostatek pracovních sil. Vyrovnání obou by napomohlo právě uvolnění pracovního trhu, aby se lidé z míst s vysokou nezaměstnaností v konkrétním oboru mohli vydat za svou profesí tam, kde naopak odborníci chybí. Evropa musí také reagovat na globálnější problémy, jako je rostoucí konkurence zemí jihovýchodní Asie či stárnutí evropské populace, které by mohly vést ke zhroucení financování sociálního systému – EU musí zlepšovat svou konkurenceschopnost a vytvářet více pracovních míst, což – opět - vyžaduje větší mobilitu v rámci celé rozšířené Unie.

Zdá se tedy, že vše hovoří pro otevření trhu pracovních sil. Naopak obava, že by staré členské země zaplavily levné pracovní síly z nových států, se ukazuje jako lichá – podíl pracovníků z přistoupivší desítky se v prvním čtvrtletí letošního roku pohyboval od 0,001 % v Portugalsku po 2 % v Irsku (které svůj pracovní trh otevřelo hned po rozšíření v roce 2004). Nedá se očekávat, že by zrušení opatření v celé EU situaci výrazně změnilo.

Zatím nemají žadatelé o práci z nových členských zemí stejně jako dříve šanci získat ve většině států někdejší patnáctky řádné zaměstnání, což je živná půda pro černý trh práce a stínovou ekonomiku. Navíc je třeba si uvědomit, že příliv pracovních sil ze třetích zemí je mnohonásobně vyšší, než z nových států Unie, a právě pro ně platí fenomén dumpingových cen,  které umožňuje nelegální zaměstnávání – a to nabourává pracovní trh EU mnohem citelněji. Na jedné straně zaměstnavatel takového pracovníka platí hluboko pod cenou, na straně druhé za něj nemusí platit sociální ani zdravotní dávky a stát přichází i o daně. Solidarita se třetími zeměmi se často mění v nepřípustnou diskriminaci pracovníků z nových členských států.

1. května budou pětadvacítce dva roky – myslím, že je už dost dospělá na to, aby se nechovala podle prvoplánových emocí a ničím nepodložených obav, ale řídila se konkrétními údaji a skutečností – pak nutně každý dojde k poznání, že otevření trhu neznamená katastrofu pro jednu zemi a výhodu pro druhou, ale naopak pokrok pro všechny členské státy. EU by si to dva roky po svém rozšíření zasloužila - jako takový milý dárek nejen pro nových deset členů, ale pro celou pětadvacítku.

  

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled