Svoboda pohybu je definující zásadou EU a možnost pohybovat se v rámci EU bez hraničních kontrol na vnitřních hranicích je jedním z největších úspěchů EU.

Prostor bez vnitřních hraničních kontrol, který umožňuje volný pohyb občanů, pracovníků, zboží a služeb je zásadní pro úspěšné fungování jednotného trhu a pro pokračující úsilí Evropy o podpoření hospodářského růstu.

Bohužel překážky bránící fungování „Schengenu“ i nadále rostou po celé EU. Opět se vyskytly stížnosti na existenci kontrol na vnitřních hranicích. Tentokrát se stížnosti doprovázené podrobnými údaji týkají kontrol českých autobusů, které německé orgány systematicky provádějí v příhraničních oblastech. Podle statistik předložených v únoru 2012 je 55,3 % autobusů projíždějících přes Německo kontrolováno.

Mezitím dne 11. května 2012 jeden z nizozemských soud- rozhodl, že kontroly prováděné od 1. června 2011 nizozemskými orgány v rámci „Mobiel Toezicht Veiligheid“ na základě čl. 4 odst. 17 písm. a) „Vreemdelingenbesluit 2000“ mají stejné účinky jako hraniční kontroly a jsou v jasném rozporu s schengenskými pravidly, konkrétně s články 20 a 21 schengenského hraničního kodexu.

Je si Komise těchto skutečností vědoma? Zvažuje Komise zahájení řízení o nesplnění povinností podle článku 258 Smlouvy o fungování EU proti všem zemím, které jasně porušují schengenská pravidla?