poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Nejčastější dotazy a odpovědi Zuzany Roithové na ně

 
[ 11. května 2009 | Autor: ]
 

Dotaz:

Vážená paní poslankyně,

 

sleduji Vaše různá vystoupení ve prospěch Lisabonské smlouvy a s mnoha Vašimi argumenty souhlasím. Jistě je Vám ale také známo, že obavy z přijetí této smlouvy mají nejen tzv. euroskeptici (ti vpravo i ti vlevo), ale také četní věřící, kteří spatřují velké nebezpečí v možnosti diktátu EU v oblasti potratů, eutanázie, registrovaného partnerství (včetně adopcí) a zneužívání embryonálního výzkumu. A obdobné obavy se týkají i nepřípustných zásahů proti údajné homofobii, křesťanským symbolům apod.

 

Hledáte-li podporu pro "Lisabon" u křesťanů, myslím, že byste se měla zcela zřetelně vyslovit i k této problematice.

 

Děkuji předem, paní poslankyně, za veřejné vysvětlení, jak by bylo možno po přijetí Lisabonské smlouvy čelit uvedenému nebezpečí.

Odpověď:

Dobrý den,

dekuji za Vaši zprávu. Dovolila bych si Vás ujistit, že ohrožení ze strany Lisabonské smlouvy v onech klícových otázkách, které ve svém dopise zminujete skutecne nehrozí. Ty stále zustávají otázkami rešenými na národní úrovni. V príloze si Vám dovoluji pripojit svou vcerejší TZ vyvracející obavy, že EU se chystá zakázat krestanské symboly ve verejných budovách. Podobne lze reagovat i na další obavy, ale bohužel nárocná volební kampan to neumožnuje, nicméne Vám mohu garantovat, že v EU je nejsilnejší Evropská lidová strana hájící tradicní a krestanské hodnoty a nejvyšší predstavitelé EU naopak hájí otevrený dialog s predstaviteli evropských církví, vcetne pravidelných setkání, jak napr. ukazuje i setkání predsedy Komise Barrose s panem kardinálem Vlkem v Bruselu 11. 5. 2009.

 

Otázka: Ve svém programu hovoříte o podpoře vyšší mobility studentů a výzkumných pracovníků a dále viditelná podpora vědy a výzkumu. Hodláte se v tomto směru zasazovat o nějaké změny v politice EU, nebo považujete současnou podporu formou rámcových programů za dostatečnou?

Odpověď: Mobilitu studentů a výzkumných pracovníků spolu s podporou vědy a výzkumu považuji dlouhodobě za klíčovou pro budoucnost EU. Během těch uplynulých pěti let v EP jsem tyto otázky spolu s řadou opatření na podporu vzdělávání soustavně prosazovala. Důležitá byla také směrnice o vzájemném uznávání kvalifikací, která motivuje členské státy upravit strukturu výuky tak, aby absolventi škol měli šanci ucházet se o zaměstnání ve svém oboru. Další kapitolou je boj s nezaměstnaností - proto jsme podpořily uvolnění prostředků a přijali doporučení, která  mají umožnit v členských státech vybavit zaměstnance schopnostmi pro vyšší adaptabilitu na trhu práce a to právě díky celoživotnímu odbornému vzdělávání. Státy by měly zajistit, že do roku 2010 se takových  programů zúčastni nejméně 12% lidí v produktivním věku.  Evropská  unie si dala za cíl dosáhnout tříprocentní hranice HDP pro podporu vědy a výzkumu do roku 2010. Chce-li se Evropa vyrovnat svým  konkurentům, tedy Americe a některým asijským zemím ve financování  výzkumu, musí zvýšit své investice ze současných 1,9% HDP. Velmi jsem se angažovala při získání sídla technologický institut v ČR. Jednala jsem jak s universitami tak, Akademií věd a ministerstvem zahraničí. Bohužel akademická obec  se nedohodla mezi sebou. Proto jsem navázala spolupráci s Českou kosmickou agenturou a věnovala jsem velké úsilí propagaci myšlenky, aby agentura Galileo měla sídlo v ČR. Z mé strany šlo kromě projevů na půdě EP také organizování a sponzorování  multimediální výstavy propagující českou vědu v Bruselu.

Otázka: Souhlasíte, že za chudobu v zemích třetího světa může z velké části dotační zemědělská politika a ochrana trhů bohatých zemí? Pokud by země EU skutečně chtěly přispět k odstranění chudoby v méně vyspělých zemích, pomohlo by veškeré odstranění zemědělských dotací a otevření trhu s potravinami.

Odpověď: Co se otázky zemědělství a protekcionismu týče, chudoba zemí třetího světa je bohužel vysoce komplexní problém, který by se měl dle mého názoru spíše řešit účinnými pobídkami pro rozhýbání místních ekonomik a  hospodářství. Minulost nám jasně ukázala, že přímá jednorázová pomoc ať už finanční či potravinová je nutná z  humanitárních důvodů, ale neřeší hospodářství. Bohužel jednání z Doha ovlivňují i jiné zájmy rozvinutých, ale i rozvojových zemí. Jinou otázkou je představa, že by Evropa byla odkázána na potraviny pouze z dovozu a  vzdala se tak své soběstačnosti. To není proces, který by byl realistický. Před EU však stojí reforma zemědělské 
politiky, která se bude realizovat díky dohodě Rady až po roce 2013. Rozpočet by měl být  zásadně upraven a s tím i systém kvót. Větší část prostředků bude uvolněna na jiné programy, zejména pro rozvoj regionů podle místních potřeb a samozřejmě na výzkum v různých oblastech - biotechnologie a  energetická nezávislost Evropy a boj s klimatickými změnami  - to jsou priority.  Ačkoli dnes u nás všichni podporují reformu zemědělských dotací, jsem přesvědčena, že kolem roku 2013 se odehraje zásadní střet mezi zeměmi EU. Pro některé je totiž zemědělství, které bez dotací nemá šanci, významným hospodářským odvětvím. Navíc výroba biopaliv zvyšuje cen y potravin. Souhlasím s Vámi však v tom, že je třeba směřovat vyšší objem finančních prostředků na výzkum, energetiku a dopravu.

 

Role obcí a měst v EU

Obce a města představují důležitý spojovací článkem mezi Evropskou unií a občany, proto by měly být zájmy obcí a měst na evropské úrovni efektivně reprezentovány, obhajovány a podporovány rozvojem příslušných kapacit.
Jakým způsobem budete tuto skutečnost zohledňovat při své práci v Evropském parlamentu a zároveň směrem k českým samosprávám? Jaký způsob spolupráce byste si představoval(a)?

Roli obcí a měst v procesu evropské integrace považuji za klíčovou, zejména z toho důvodu, že se jedná o úroveň veřejné správy, která je nejblíže občanům, a zná tedy nejlépe jejich potřeby a problémy. Ke spolupráci jsem plně připravena a očekávám v tomto směru spíše podněty a náměty ze strany měst a obcí. Sami určitě ví nejlépe, kde je tlačí bota a jak by EP mohl být nápomocen. Já mohu nabídnout a také nabízím ochotu ke spolupráci, odborné zázemí pro vedení dialogu a širokou paletu nástrojů práce europoslankyně, od možnosti podávat pozměňovací návrhy k příslušné evropské legislativě po organizování konferencí, kulatých stolů atd. které mohou napomoci zviditelnit pro obce a města důležitá témata.

Finanční a hospodářská krize

Téma hospodářské recese dominuje politické scéně všech evropských států. Místní samosprávy čelí obecně obdobným problémům, ale jejich dopad se v jednotlivých oblastech výrazně liší.
Jakým způsobem budete v Evropském parlamentu zohledňovat a reagovat na podněty a potřeby obcí a měst vyplývající z hospodářské krize, a jak je budete prosazovat?

Nepochybně záleží na tom, a jaký podnět by se tom či onom případě jednalo. V závislosti na povaze daného podnětu lze uvažovat např. o možnosti neformálně iniciovat navržení evropské legislativy, zaslat písemný dotaz Evropské komisi, která je povinna ve stanovené lhůtě na něj odpovědět či zpracovat písemné prohlášení, které by na daný problém měst a obcí upozornilo a vyzvalo příslušné evropské instituce k přijetí nápravných opatření.

Evropská politika soudržnosti

Politika soudržnosti patří k nejvýznamnějším oblastem politiky EU nejen vzhledem k objemu finančních prostředků, které jsou na ni vyčleněny, ale také proto, že je jejím cílem rozvoj a zlepšení života všech občanů EU bez ohledu na to, ve kterém regionu žijí. Bohužel se nedaří plně rozvinout potenciál politiky soudržnosti, případní žadatelé se v souvislosti s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie setkávají se značnými překážkami (nejčastěji se jedná o vysokou administrativní zátěž, příliš obsáhlé, obtížně srozumitelné a jen krátkodobě či střednědobě platné soubory předpisů nebo neprůhledná pravidla spolufinancování). O nutnosti reformy a dalším nasměrování politiky soudržnosti se v Unii diskutuje již několik posledních let.
Jakou podobu by podle vás měla mít reforma politiky soudržnosti? Jakou roli a postavení obcí a měst vidíte v budoucí kohezní politice?

Reforma politiky soudržnosti by měla potvrdit a prohloubit stávající směřování k decentralizaci. O projektech by se mělo rozhodovat na té úrovni, na které se realizují, role Evropské komise by měla být především kontrolní. Co se týče priorit, měl by být kladen větší důraz na vědu a výzkum a na rozvoj lidských zdrojů zejména v souvislosti s trhem práce. Roli měst a obcí v kohezní politice vidím jako nezastupitelnou, zejména v oblasti iniciace a tvorby projektů, kde by vedle toho, že projekty sami předkládají, měly fungovat jako jistý koordinátor všech projektů na svém území tak, aby nedocházelo k jejich zdvojování nebo špatnému cílení, ale naopak aby se vhodně doplňovaly.


Služby v obecném zájmu

Evropská legislativa týkající se veřejných zakázek a veřejné podpory dnes nepřímo nutí samosprávy zadávat služby jiným organizacím než těm, které zřizují a zavazuje je ke složitým procedurám při výběrových řízeních či při poskytování dotací a jiných formách podpory. Podstatně proto ovlivňuje fungování měst a obcí, jejich rozhodování a vzájemnou spolupráci. Součástí Lisabonské smlouvy je Protokol o službách obecného zájmu, který zdůrazňuje "zásadní úlohu a široké rozhodovací pravomoci celostátních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu, aby tyto služby co nejlépe odpovídaly potřebám uživatelů."
Jaký je Váš názor na praktickou implementaci Protokolu o službách obecného zájmu v případě přijetí Lisabonské smlouvy? Do jaké míry by veřejné služby zajišťované obcemi měly podléhat pravidlům hospodářské soutěže?

Implementace Protokolu bude v prvé řadě věcí členských států, které v tomto směru budou mít poměrně rozsáhlou míru volnosti při vymezení i poskytování služeb veřejného zájmu, stejně jako tuto volnost mají již nyní, jak to potvrzuje i ustálená judikatura Evropského soudního dvora. Ve vazbě na implementaci Protokolu by se proto podle mého názoru členský stát měl zaměřit na to, aby pojem „služby ve veřejném zájmu" byl v rámci daném evropskou legislativou definován co nejšířeji. Přínos a význam takto šířeji pojaté definice by spočíval mimo jiné v tom, že by se na dotace takových služeb nevztahovala přísná a formalizovaná evropská pravidla veřejné podpory.
Domnívám se, že služby zajišťované obcemi by měly být vyňaty z pravidel hospodářské soutěže za určitých podmínek, které zajistí, aby na vnitřním trhu nedocházelo k diskriminaci. Tyto podmínky jsou v občasné době upraveny v rozhodnutí Evropské komise z roku 2005 a míru, v jaké tato právní úprava vyjímá veřejné služby z pravidel hospodářské soutěže, považuji za dostačující a vyhovující.

 Jste obecně pro další rozšiřování EU? Za jakých podmínek/předpokladů?

Ano, podmínkou je splnění Kodaňských kriterií a ztotožnění se většiny obyvatel s hodnotami EU. A samozřejmě souhlas na základě standardních schvalovacích procedur v členských státech a evropských institucích.

Jaké vnímáte nejdůležitější výhody a nevýhody (přínosy a náklady) tohoto procesu v oblasti ekonomické, politické, institucionální? Uveďte, prosím, max. 3 nejdůležitější pro každou kategorii.

Výhody/přínosy:
- rozšiřování výhod jednotného vnitřního trhu pro občany i podnikatele
- rozšíření prostoru stability, demokracie a míru
- díky větší míře spolupráce a integrace jednotlivých členských zemí bude EU silnějším aktérem ve světové politice

Nevýhody/náklady:
- komplikovanější rozhodování při vyšším počtu zúčastněných členských zemí
- ekonomické náklady rozšíření
- počáteční problémy s integrací nového člena do celku

  Které země byste rádi přivítali v EU jako členské? Prosím, uveďte odpověď „ano/ne", případně doplňte krátkým zdůvodněním.

- Chorvatsko: Ano
- Makedonie: Ano
- Srbsko: Ano, záleží na politickém vývoji v zemi.
- Černá Hora: Ano, záleží na politickém vývoji v zemi.
- Kosovo: Ne. Domnívám se, že vývoj v Kosovu zatím neukazuje na sbližování s evropskými hodnotami. Dáváme přednost privilegovanému partnerství, záleží na politickém vývoji v Kosovu.
- Bosna a Hercegovina: Ano, záleží na politickém vývoji v zemi.
- Albánie: Ne. Domníváme se, že země neusiluje o soulad s evropskými hodnotami. Dáváme přednost privilegovanému partnerství, záleží na politickém vývoji v zemi.
- Turecko: Ne. Domníváme se, že země dlouhodobě nevykazuje soulad s evropskými hodnotami. Dáváme přednost privilegovanému partnerství, záleží na politickém vývoji v zemi.
- Ukrajina: Ano, záleží na politickém vývoji v zemi.
- Gruzie: Ano, záleží na politickém vývoji v zemi.
- Jiné: ANO členství: Norska, Švýcarska, Islandu, po demokratických reformách Běloruska.

Pokud jste v předchozí otázce v některých případech odpověděli ano, v jakém časovém horizontu považujete rozšíření o tyto země za nejvhodnější:

- Chorvatsko: v horizontu do 5 let
- Makedonie: v horizontu do 10 let
- Srbsko: v horizontu 15 let
- Černá Hora: v horizontu 15 let
- Kosovo:
- Bosna a Hercegovina: v horizontu 15 let
- Albánie:
- Turecko:
- Ukrajina: časový horizont je tak vzdálen, že jej nelze predikovat
- Gruzie: časový horizont je tak vzdálen, že jej nelze predikovat
- Jiné: při souhlasu daných zemí je možné uzavřít přístupové rozhovory v relativně krátké době u Norska, Švýcarska či případně Islandu, po úspěšně proběhlých demokratických reformách Běloruska je možné členství v horizontu 10-15 let.

 V jakém formátu by měla probíhat spolupráce EU se zeměmi východní Evropy (Ukrajina, Bělorusko, Moldávie)? Považujete formát Východního partnerství za dostačující?

Viz program a postoje Evropské lidové strany. Prosazujeme úzkou spolupráci se zeměmi této části Evropy a formát Východního partnerství považujeme jako solidní základ pro další rozvoj vztahů a výchozí etapu pro případné přistoupení k EU.

Měly by být podle vašeho názoru stanoveny konečné hranice EU? Pokud ano, v jakém rozsahu?

Domníváme se, že EU má dány limity rozšiřování kvůli efektivitě vnitřních rozhodovacích procesů. Přirozené hranice EU jsou dané civilizačním ohraničením sdílených evropských hodnot vyvěrajících ze společné historické a kulturní zkušenosti.

Který z problémů životního prostředí by se  měl na úrovni Evropské unie přednostně řešit? Jaké kroky pro řešení tohoto  problému chcete podniknout v  Evropském parlamentu?

Samozřejmě největším úkolem je boj proti globálnímuoteplování a ochrana přírodních zdrojů ( boj s odlesňováním) a její   rozmanitosti a také lidské zacházení se zvířaty testování primátů,   nehumánní lov tuleňů.....  Pro nové období bude klíčová bude implementace Klimatického balíčku,REACH , nakládání s odpady a další legislativy, kterou jsme již schválili.

Mým osobním úkolem je také zrušení dnešních omezení pro úsporné nakládání s odpady a využívání úsporných svítidel.

 V oblasti chemických látek podpořím větší finanční podporu na výzkum   alternativních bezpečných látek

 Měly by v rámci systému obchodování s emisemi  skleníkových plynů (ETS) letecké společnosti nakupovat povolenky v plné výši?  Budete podporovat zapojení lodní dopravy do systému ETS?

  a) ANO

b) ANO

  Měla by být půda chráněna společnou evropskou směrnicí o půdě? Budet její schválení podporovat?

 a) ANO

 b) ANO

 Jste nakloněni tomu, aby o sporných environmentálních otázkách bylo možné hlasovat v referendu na celoevropské úrovni?

 a) Nevylučuji to, ale politici by neměli být takto zbaveni odpovědnosti - je v popisu jejich práce hledat správná řešení pro udržitelné životní prostředí.

 

o Jak budete v Evropském parlamentu prosazovat kvalitnější vzdělání sester a ostatních nelékařských profesí?

Velký pokrok v oblasti vzdělávání zdravotníků na evropské úrovni nastal v tomto legislativním období, kdy jsem se angažovala v jednáních o směrnici o uznávání odborných kvalifikací, což dnes usnadňuje mobilitu zdravotníků na vnitřním trhu EU. Dlouhodobě usiluji o svébytnost oboru ošetřovatelství. Podporuji v rozpočtu EU krytí projektů rozvíjející celoživotní zvyšování kvalifikace. Velkou výzvou v oblasti vzdělávání je i eHealth - elektronizace zdravotnictví, to se týká celé EU bez výjimky  Nemělo by však skončit jen u vzdělávání zdravotníků mým cílem bylo i zvyšování  kvality péče prostřednictvím informovaného pacienta.

 

o Jak se budete v Evropském parlamentu, i na národní úrovni, zabývat monitorováním a plánováním pracovní síly ve zdravotnictví a v sociálních službách?

Byla bych velmi ráda, kdyby i v oblastech zdravotnictví a sociálních službách se mě podařil prosadit koncept důstojné práce, který má podpořit skloubení profesního a rodinného života. Hodnoty evropského sociálního modelu musí platit i zde, což souvisí s odpovídajícím finančním ohodnocením za kvalitní práci sester v ČR a dalších nových státech EU, jakož i důstojnými důchody za celoživotní práci. Musí se zlepšit podmínky žen na pracovištích a skončit jejich platová diskriminace. Pracovní pohotovost musí být dostatečně ohodnocena.  V tomto legislativním období nebyla schválena směrnice upravující  maximální týdenní počet odpracovaných hodin., proto mým cílem bude přispět ke konsensu v příštím období.. Musím ovšem upozornit na to, že transparentní vykazování limitovaných hodin přesčasové práce odhalí,  velký nedostatek zdravotníků.  Věřím, že to současně  urychlí  nutné zvýšení  platů ve zdravotnictví.

 

o Jak budete podporovat mechanismy, které zajišťují kontinuální sledování  kvality a bezpečnosti pacientů ve zdravotnictví a v sociálních službách?

Systematické zvyšování kvality péče se stalo pro mne jedním z hlavních celoživotních cílů mých aktivit v sektoru zdravotnictví. Když jsem poprvé byla na manažerském školení v USA v roce 1991 zaujal mne právě koncept systémového zvyšování kvality péče jako systém řízení nemocnic a rozhodla jsem se jej přenést k nám. Proto jsem  již začátkem 90. let indikátory kvality péče zavedla ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a jako předsedkyně Asociace nemocnic jsem prosazovala zavedení akreditace nemocnic. Když jsem stanula v čele MZČR podařilo se i v té krátké době zahájit činnost Spojené akreditační komise (SAK) a vydat prvních padesát indikátorů pro české nemocnice. Stíhla jsem také vydat první ministerskou koncepci ošetřovatelské péče, kterou vypracovala tehdejší hlavní sestra Pavlicová ve spolupráci s nevládními organizacemi sester. V této oblasti jsem měla dva cíle:. otevřít prostor pro celoživotní vzdělávání sester a reformovat ošetřovatelství, aby se namísto doplňku medicíny stalo svébytným zdravotnickým oborem., který dokáže zásadním způsobem zlepšit kvalitu poskytovaných zdravotních služeb. Nejdůležitější je vytvořeního motivační prostředí pro vyšší úroveň vzdělání sester, což bylo podmínkou pro žádoucí rozšíření kompetencí  poskytovat určité širší spektrum samostatných výkonů. I když mne osud zavál 1000km od domova, jsem členem SAK a Evropského poradního sboru organizace pro bezpečí pacientů a také čestným členem správní rady Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského Jak na domácí půdě ,tak v Evropském parlamentu prosazuji tuto svou vizi.. Ve směrnici o zdravotních službách jsem prosadila doporučení členským státům zavést a rozvíjet systémové zvyšování kvality péče.Dalším dokumentem byla směrnice o bezpečnosti pacientů. Zde se mi nepodařilo „zatím“ zavedení evropských standardů a indikátorů pro objektivní hodnocení zdravotnických zařízení.  Prosazuji zavedení standardů vzdělávání o bezpečnosti pacientů, jednoznačná pravidla pro používání   zdravotnických materiálů. Jako stínová zpravodajka pro směrnici o zdravotnických prostředcích jsem prosadila zvýšené bezpečnostní standardy ve prospěch pacientů i zdravotníků.k jednomu použití, také evropská pravidla pro ochranu sester před poškozením jejich zdraví při výkonu povolání, v souvislosti se  zelenou knihou o mobilitě zdravotnických pracovníků prosazuji zavedení pravidel umožňující snadné poskytování jejich péče přeshraničně, podporuji podstatně propracovanější sdílení nejlepších zkušeností a jejich využití pro zlepšení národních postupů, konfliktním tématem bude směrnice o právech  pacientů na ochranu citlivých informací a práva na poskytování informací o jeho léčbě, Skutečným oříškem bude propojení těchto pravidel s národní legislativou v 27 zemí. Organizace a financování zdravotních služeb totiž není v kompetenci EU, ale výhradně  členských zemí..

 

 

 

 

 Byla byste ochotna spolupracovat s Hnutím Pro život ČR a pomáhat tak s obnovou kultury života v EU - tedy minimálně se zabráněním rozšiřování umělých potratů, další liberalizace eutanazie na žádost a eutanazie postižených dětí na žádost rodičů?

S Vaším hnutím komunikuji již více let a vážím si Vašich osvětových aktivit, které jsou důležité pro šíření tradičních hodnot v naší sekularizované společnosti.  EU nemá kompetence v oblasti rodinné politiky, přesto v nelegislativních zprávách dochází k liberalizujícím návrhům, proti kterým se viditelně vymezuji jak po obsahové stránce, tak s ohledem na subsidiaritu (viz www.roithova.cz /názory). Proti liberalizaci interrupcí, euthanasii apod. se staví  KDU-ČSL na  české parlamentní půdě, kde se o tom skutečně rozhoduje.

 

 Podporujete nebo odmítáte financování tzv. reprodukčních práv v 

rozvojových zemích z prostředků EU?

 NE. Bohužel programy nejsou jednoznačné a bývají spojeny s podporou vzdělávání a zdravotní osvětou. Podobně jako řada odborníků se domnívám, že rozvojová pomoc EU není dnes správně strukturována. Jako členka sociální komise v delegaci EU-afrických, karibských a tichomořských států prosazuji financování zejména vzdělávání, zdravotnictví, přístupu k vodě a základním potravinám, podporu lokálních komunit a mikrokreditů. 

 

 Podporujete nebo odmítáte přenášení kompetencí na úroveň EU zejména v 

oblasti bioetiky a rodiny?

Jsem přesvědčena, že je správné, když závazná legislativa rodinné politiky a dalších oblastí spojených s kulturními kořeny národů  zůstane v kompetencích členských států.

Bioetika se již na úrovni EU do legislativy promítá a velmi aktivně jsem jako křesťanská politička a lékařka spolu s kolegy z nejsilnější Evropské lidové strany takové návrhy kontrolovala, aby jejich dopady nebyly v rozporu s mým přesvědčením.

Proto jsem například  úspěšně usilovala, aby z fondů EU nemohly být  financovány evropské projekty, které odporují etickým principům zakotveným v kterékoli národní legislativě .

 

 

V případě, že jste ochotni podílet se na obnově kultury života, co 

konkrétního plánujete prosazovat, případně co se vám v minulém volebním

období podařilo konkrétně realizovat?

K tomu co jsem zmínila výše, ještě připojuji téma lékařského výzkumu bez použití embryonálních buněk prosazené v meziparlamentní etické komisi i uvnitř ELS. Mé odmítavé postoje k eutanazii, bioetice apod. jsou známé a podobně i má aktivní činnost v prorodinné politice. Na těchto postojích nehodlám nic měnit a hodlám je prosazovat i do budoucna jak v meziparlamentní komisi pro etiku, tak hlavně na půdě  EPP-ED. Zde patřím spolu s kolegy ze Slovenska, Německa, Polska a jižních zemí k menší skupině poslanců, která však je schopna své kolegy ze severských zemí prakticky vždy přesvědčit, aby nás při hlasování podpořili a pomohli zabránit liberalizujícím návrhům z ostatních politických skupin.

Protože prorodinná politika nemá na EU úrovni velký prostor, zaměřila jsem se jako první místopředsedkyně Výboru EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele na zlepšování postavení rodin a větší bezpečí pro děti. Zasazovala jsem se proti zneužívání dětí zejména na internetu či proti reklamě na hazard a sázení orientované na děti a mládež. Úspěšný byl i můj protest proti zrušení či devalvaci církevních sňatků v ČR, který podpořilo 40 000 občanů.

 

Jak se stavíte k otázce registrovaného partnerství osob stejného pohlaví? Vadilo by vám, kdyby se práva této minority mela v budoucnu rozšířit, řekněme o adopci nechtěných dětí? Nebo byste raději tuto záležitost úplně eliminovali? Event. cítíte v této souvislosti ohrození tradiční rodiny a křesťanských hodnot?

Registrované partnerství je jiný právní institut z občanského práva, než je podle rodinného práva manželství. Není možné tyto dvě regulace směšovat. Řada právních odborníků podobu zákona o registrovaném partnerství kritizovala kvůli nerovnosti, neboť vztah druh - družka ve společné domácnosti a třeba pečující i o společné děti se dostal do jakoby podružné pozice v porovnání s registrovaným partnerstvím. Institut manželství má nejen v našem právu výsostné postavení pro jeho klíčovou úlohu pro zachování lidského rodu, včetně výchovy. Proto mu také ústava přiznává zvláštní práva s ohledem na péči a výchovu dětí od jejich narození. I adopce dětí by měly směřovat do stabilních, milujících manželství. Ztotožňuji se s názory odborné veřejnosti, která adopce dětí do registrovaného partnerství nepodporuje. Usiluji o posilování role rodiny v naší společnosti.

Jak vnímáte v současnosti nárůst extremizmu - rasizmu v CR, kdy soud uzná (jako např. v Ústí n.L.) demonstraci radikálu za "správně ohlášenou" - a legitimní, přitom slušní občané, pokud jdou ukázat svoji nevoli s touto praxí, jsou policií rozehnáni, popř. omezováni s tím, ze policie prohlásí jejich pochod za neohlášený. Budete v Bruselu, příp. v české legislativě prosazovat změny, které by se zastaly slušných lidí?
 

Jsem šokována nárůstem extremismu u nás i ve světě. V parlamentu přijímáme resoluce odsuzující takové jednání. Extremismus podobně jako organizovaný zločin dnes již nezná hranice států, proto jsem podpořila zvýšení pravomocí pro Europol a další instituce, které umožní lépe  koordinovat potírání této společensky závažné činnosti. Podstatná je ovšem práce policie, soudů a také měst. Po zkušenostech v ČR by dle mého mělo dojít k změnám v zákonu o právu na shromažďování, aby policie, soudy a radnice měst mohly podstatně účinněji zasahovat.

 

 

Souhlasíte s odchodem české delegace z konference o rasismu v Ženevě?

ANO !

 Představují podle Vás hrozby Íránu vůči Izraeli podněcování ke genocidě?

Bohužel jinak to nelze chápat.

Jaký postoj by mělo světové společenství zaujmout vůči íránskému jadernému programu?

 Důsledně a hlavně společně postupovat proti tomuto programu.

Za jakých podmínek by měla EU jednat s hnutími jako Hamás nebo Hizballáh?

S teroristy se jednat nemá a postavila jsem se proti takovému návrhu v Evropském parlamentu. EU by mohla jednat, pokud by tato hnutí by deklarovala odklon od současné politiky.

Považujete islámský radikalismus za ohrožení pro Českou republiku?

Odpověď: Džihádistický terorismus ohrožuje celý svět včetně České republiky a to bez ohledu na to, jak nahlas se o něm vyjadřujeme.

 Jak hodnotíte mediální obraz lednové operace izraelské armády v Gaze? Objektivní výpověď, nebo nástroj propagandy?

Není lehké to hodnotit právě kvůli podezření ze zkreslování. Myslím, že media málo připomínala, co vše předcházelo vojenské operaci Izraele. Neumím si představit, že by jakákoli vláda mohla dlouhodobě jen přihlížet, jak soused posílá zápalné nálože na jeho území. Jedním ze základních úkolů státu je obrana země. To, co by si ovšem všichni přáli je mírová dohoda namísto války.

 

 

 

 

 

 

 

 


Přiložené soubory
ZR dotazník TIC.doc
 

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled