Po přečtení článku Půjdu volit "eM Pís"! v Bulletinu č. 4 jsem si musel položit také otázku, koho půjdu volit já? A nevyšla mně stejná odpověď. Zkušenosti z české politiky mě naučily nedávat svým voleným zástupcům "prázdný podepsaný šek", to bych se zklamal a spálil příliš často.

Ten, kdo nehájí mé zájmy či pracuje málo, nemá být automaticky volen. Ten, kdo poctivě pracuje, má moji důvěru i do budoucna. Když politici něco slíbí, mají to i pak plnit. Za moji důvěru by měli za čtyři roky v ČR, či za pět let v Bruselu už něco prosadit. Prošel jsem aktivity všech českých europoslanců a dva zástupci ČSSD nevycházejí nejlépe, a to přitom měli žolíka v podobě úzké spolupráce s českým eurokomisařem Špidlou pro zaměstnanost a sociální věci.

Nejlépe hodnocena je naopak pracovitost europoslankyně MUDr. Zuzany Roithové z KDU-ČSL. Uspěla tak žena v tvrdé konkurenci našich ostřílených politických reprezentantů. Osobně se mě u europoslanců za KDU-ČSL nejvíce líbí jimi prosazovaný koncept "Důstojné práce", který má stát na čtyřech pilířích: