Stránky prezidentské kampaně:

Řeč je o počítačích, trochu čísel tedy neuškodí: malé a střední softwarové podniky zaměstnávají v zemích Unie 80% pracovníků sektoru informačních technologií a generují 70% ročního zisku v této oblasti. Programátorské kolosy pokrývají zbytek, o to více ale líčí na patenty – podle mezinárodní organizace za softwarovou svobodu IIFF 20 obřích společností podalo žádost o 20.000 patentů. Za jeden zaplatí 30.000 eur, ale bez jejich vědomí a tedy bez poplatku ho nikdo jiný nebude moci používat. Nikdy a nikde. Proti tomu se sice bouří na 1500 malých a středních firem, které mnohdy nemají ani prostředky na zaplacení vlastních, natož nákup cizích softwarových patentů, ale i jejich finanční možnosti na lobbying jsou daleko menší. Jsem přesvědčena, že softwarové patenty mají smysl tam, kde jsou programy přímo napojeny na určitá zařízení – v nemocnicích, v továrnách nebo například program v pračce. V těchto případech, kdy jde o specifické a s nemalými náklady vyvíjené soubory, se již jedná o ochranu duševního vlastnictví, výrobního tajemství či značky. Nedokážu si ale představit, že by patentovému zákonu měl podléhat nákup do internetového košíku, nebo že bych mohla zjistit, že jsem porušila softwarový patent při tvorbě svých webových stránek a čelím žalobě a pokutě. Evropa potřebuje jasná pravidla, která stanoví, co je a co není patentovatelné. Taková, která zřetelně vymezí hranici mezi tzv. „strojovými“ a „čistými“ softwary. Tedy například mezi programem pro obsluhu a vyhodnocování nemocničního rentgenu a ikonou nákupního košíku. Pokud se nepodaří připravit všemi státy Unie dodržovatelná pravidla, přijdeme o víc, než o animaci na osobních webových stránkách či pohodlnou orientaci při hledání služeb na internetu (to vše již velké softwarové firmy přihlašují k patentovému řízení). Vývoj v oblasti informačních technologií je totiž nejen nejziskovější, ale i nejdynamičtější. Je to právě díky stovkám a tisícům malých a středních firem, které dokáží v lokálním měřítku sestavovat potřebné programy rychleji a levněji, než obří monopoly. Pokud tyto firmy zaniknou, přijde zkrátka především zákazník – a stačí na to jen několik měsíců. I vyhraná soudní pře může podnik s pěti zaměstnanci natolik finančně i pracovně vyčerpat, že se už nepostaví na nohy. Regulace v oblasti informačních technologií by měla umožnit zachování pravidel volné soutěže, ale nezničit tvůrčí softwarové podhoubí. Pochybuji, že by se lidem líbilo, kdyby si autor nějaké knihy činil autorská práva na určitá slova či věty a dovoloval je ostatním spisovatelům používat jen za poplatek. Je to rozdíl mezi základním stavebním kamenem a celkem. Rozdíl, který by měl být na každém patentovém úřadě uznávaný.