Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Články


Viry, teror a imunita Evropy

Mimořádná zasedání ministrů, příprava zvláštních bezpečnostních opatření na letištích, sledování rizikových skupin, strach o život milionů lidí a záplava varovných titulků ve všech evropských novinách. Na první pohled by se mohlo zdát, že Evropské unii hrozí další vlna teroristických útoků.
 
[ 24. října 2005 | Autor: Zuzana Roithová ]
 
Pětadvacítka je ale na nohou kvůli ptačí chřipce. Virus na křídlech stěhovavých ptáků překonal tisíce kilometrů a z Asie dorazil do Evropy. Zatím neútočí na lidi a osobně se domnívám, že díky standardům, které máme pro zacházení s drůbeží, a díky systému včasné likvidace ohnisek nákazy se nic takového ani nestane. EU ale musí počítat se vším a nezanedbat ochranu občanů. A v tom je nebezpečí nákazy smrtícím virem H5N1 srovnatelné s teroristickou hrozbou: je to zkouška imunitního systému Evropy. Jde o to, že v globalizovaném světě se i Evropa dostává do konfrontace s jevy, které náš život zatěžují novými riziky a naše zaběhnuté systémy vystavují stále těžším zkouškám. Jaké bylo překvapení, když se z londýnských atentátníků nevyklubali imigranti z islámských zemí, ale lidé narození už v Británii ve standardních evropských podmínkách. Objevili se jako zmutovaný virus nenávidící dnešní společnost a unie proti němu hledá zbraň - budou to záznamy telekomunikačních dat? A budou stačit? Jak lze předejít útoku? Podobně se ptají lékaři a farmaceuti, kteří se připravují na vyvinutí účinné vakcíny proti mutantovi ptačí chřipky, i když virus ještě nezmutoval tak, aby se mohl šířit z člověka na člověka. Zatím. Tuto úvahu nevedu proto, abych přispěchala s dalšími argumenty, které živí paniku. Chci upozornit na souvislosti, jež ji mohou rozptýlit. Vede mne k tomu „pohled z Bruselu“. Vyvážejme i naše normy pro zacházení se zvířaty Vlády pětadvacítky, podporované Evropským parlamentem, se společně dohodly na ochranných opatřeních, vyměňují si informace, zajišťují finančně výzkum vakcíny a jsou připraveny si v případě potřeby pomoci. Podobně jako při sebevražedných útocích extremistů. Migrující ptactvo ani teroristé se jistě nezastaví na politické hranici EU a nebezpečí tedy nelze stoprocentně vyloučit, ale lze se mu efektivně bránit a skutečnost, že se tak děje na celoevropské úrovni, je možná stejně uklidňující jako zprávy o účinné vakcíně. Říkám-li imunitní systém Evropy, nemám na mysli obranyschopnost organismu každého z obyvatel, ale právě schopnost rychle a efektivně komunikovat. Po zmrazení ratifikačního procesu o ústavní smlouvě a po krachu jednání o výhledovém rozpočtu se mohlo pesimistům zdát, že vlády členských zemí nejsou schopny se domluvit na ničem a že EU je vyčerpaná. Nyní ale myslím unie dokazuje, že má sílu najít rovnováhu mezi nezbytným a možným a mezi zbytečným a nemožným. Zaznívají slova jako solidarita, výměna informací, spolupráce, ochrana obyvatel. Tedy hodnoty, na nichž unie vyrostla a prohlubuje svou integraci. A jsou zdravé a to mě uklidňuje, stejně jako fakt, že EU vyrábí 70 procent vakcín proti chřipce na světě a že tato odborná a výrobní síla je nyní napřena na vyvinutí účinného antivirotika proti ptačí chřipce. Členské země naopak neznají kohoutí zápasy, při nichž pěstouni dýchají do zobáků zoufalých opeřenců, aby s rozedmutými volaty víc děsili své protivníky, a při nichž sami mohou vdechnout neviditelný, leč smrtící virus. Takže jsem vděčná unii i za evropské standardy pro zacházení se zvířaty. A myslím, že tak, jako nabízíme pomoc a dodávky léků i zemím za hranicemi pětadvacítky, měli bychom exportovat i podobné normy do Asie a Afriky. Tím spíš, že mohou zabránit problémům na místě, aniž bychom museli řešit důsledky jejich importu do Evropy. A to se netýká jen ptačí chřipky. Mimochodem: o očkování proti chřipce, i když není vždy účinné, přemýšlím stejně jako každý rok. A to nikoli kvůli vysoce patogennímu viru H5N1, který je ptačí, ale protože nemám ráda, když mě škrábe v krku a bolí hlava. A budu-li zase někdy v Londýně, tak nepojedu metrem proto, že kolem Temže jsem ráda chodila pěšky, a nikoli ze strachu před teroristy. Článek vyšel v LN, 24.10.2005

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled