Stránky prezidentské kampaně:

Evropský parlament,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o situaci žen v Afghánistánu a Pákistánu[1],

–    s ohledem na svá předchozí usnesení o lidských právech a demokracii v Pákistánu, zejména usnesení ze dne 20. ledna 2011[2] a ze dne 20. května 2010[3],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv[4],

–    s ohledem na prohlášení mluvčího vysoké představitelky ze dne 10. října 2012 ke střelbě na mladé obránce lidských práv v Pákistánu,

–    s ohledem na prohlášení výkonné ředitelky orgánu OSN pro problematiku žen ze dne 10. října 2012, v němž odsuzuje útok na Malalaj Júsufzaiovou,

–    s ohledem na závěry Rady o netoleranci, diskriminaci a násilí na základě náboženství nebo víry přijaté dne 21. února 2011,

–    s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem z března 2012, jehož prioritními oblastmi jsou řádná veřejná správa, spolupráce v oblasti posilování postavení žen a dialog o lidských právech,

–    s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2012 týkající se Pákistánu, v nichž Rada opakovaně vyjadřuje naději na podporu a dodržování lidských práv,

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (COM(2008)0055),

–    s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

–    s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979 a na deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993,

–    s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti a na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č.1888 (2009) o sexuálním násilí páchaném na ženách a dětech v ozbrojených konfliktech, která zdůrazňuje odpovědnost všech států za ukončení beztrestnosti a za trestní stíhání osob odpovědných za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně sexuálního a jiného násilí vůči ženám a dívkám,

–    s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 9. října 2012 si skupina útočníků vyhlédla ve školním autobuse čtrnáctiletou dívku z údolí Svátu Malalaj Júsufzaiovou, která se vracela domů a kterou střelili do hlavy a do krku a vážně ji zranili, přičemž při tomto útoku utrpěly zranění také dvě další dívky;

B.  vzhledem k tomu, že Malalaj Júsufzaiová se díky svým příspěvkům do blogů, které psala od svých 11 let, stala národním symbolem odporu proti snahám Tálibánu odepřít dívkám vzdělání, za což jí v prosinci 2012 byla udělena národní cena míru pro mládež, která byla na její poctu přejmenována na národní cenu míru Malalaj Júsufzaiové;

C.  vzhledem k tomu, že k odpovědnosti za tento útok se přihlásila teroristická skupina Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) s tvrzením, že je nezbytné zabít každého, kdo vede kampaň proti islámskému právu, a že se toto hnutí Malalaj Júsufzaiovou pokusí zabít znovu, jestliže se ze svých zranění zotaví;

D.  vzhledem k tomu, že v Pákistánu a mnoha jiných muslimských zemích se na základě obdivu k Malalaj Júsufzaiové zvedla vlna protestů jako vyjádření solidarity s jejím případem a odsouzení tohoto brutálního útoku Tálibánu;

E.   vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly reagovaly zatčením mnoha osob podezřelých ze spáchání tohoto trestného činu, a vzhledem k tomu, že pákistánský parlament projednával návrh odsouzení tohoto útoku, což se ovšem setkalo s odporem hlavní opoziční strany Pákistánské muslimské ligy (N);

F.   vzhledem k tomu, že útoku na Malalaj Júsufzaiovou v posledních dvanácti měsících předcházely vraždy obránců lidských práv Farid Afridiové a Zartífa Afridiho údajně za jejich práci pro blaho a vzdělání žen;

G.  vzhledem k tomu, že Pákistán v posledních měsících opět zažil útoky ozbrojených skupin uchylujících se k teroristické taktice, jež jsou ovlivněné Tálibánem či Al-Kájdou nebo napojené na tyto organizace, přičemž jednou z těchto skupin byla TTP, a že tyto útoky byly často namířené na vládní budovy, školy a civilisty, včetně dětí, v Chajbar Páštunchwá, federálně spravovaných kmenových územích Pákistánu (FATA) a městských centrech;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 bylo hlášeno 11 případů, kdy ozbrojené skupiny využily ke svým sebevražedným útokům děti, že děti se i nadále stávaly oběťmi nahodilých útoků, včetně improvizovaných výbušných zařízení a sebevražedných atentátů, přičemž 57 dětí bylo v uvedeném roce zabito při výbuchu min, výbušných zbraní z války a improvizovaných výbušných zařízení či v důsledku bombových útoků a granátů nebo v důsledku cílených útoků, a že 13. září 2011 skupina TTP údajně napadla školní autobus v Chajbar Páštunchwá a zabila čtyři děti;

I.    vzhledem k tomu, že podle údajů vlády bylo v roce 2012 v provincii Chajbar Páštunchwá zničeno 246 škol (59 dívčích škol a 187 chlapeckých škol) a 763 škol bylo poškozeno (244 dívčích škol a 519 chlapeckých škol) v důsledku konfliktu s Tálibánem, což způsobilo, že tisíce dětí přišly o přístup ke vzdělání;

J.   vzhledem k tomu, že dívčí školy se od roku 2009 často stávají přímým terčem ozbrojených skupin při bombových útocích či útocích prováděných improvizovanými výbušnými zařízeními, což v roce 2011 vedlo ke 152 případům částečného či úplného zničení školních zařízení na federálně spravovaných kmenových územích Pákistánu; a vzhledem k tomu, že útoky byly údajně mířeny jako pomsta za vojenské operace v této oblasti a jako forma opozice proti světskému vzdělání a vzdělávání dívek; vzhledem k tomu, že poslední útok na dívčí školy byl uskutečněn dne 25. září 2012 v oblasti Charsadda;

K.  vzhledem k tomu, že situace je pro mnoho žen a dívek v Pákistánu i nadále velmi vážná, a vzhledem k tomu, že Pákistán byl indexem Global Gender Gap Index označen za třetí nejnebezpečnější místo pro ženy na světě;

L.   vzhledem k tomu, že ze zprávy organizace UNESCO o celosvětovém sledování programu „Vzdělání pro všechny“ (Education For All (EFA) Global Monitoring Report) ze dne 16. října 2012 vyplynulo, že Pákistán snížil výdaje na vzdělání na méně než 2,3 % hrubého národního produktu (HNP), ačkoli má celosvětově druhý nejvyšší počet dívek, které neabsolvují školní docházku;

M.  vzhledem k tomu, že dívky jsou i nadále často oběťmi domácího násilí, obchodu s lidmi a nucených sňatků nebo oběťmi prodeje v rámci urovnání sporů;

N.  vzhledem k tomu, že pachatelé násilí na ženách a dívkách nejsou ve většině případů stíháni;

O.  vzhledem k tomu, že ačkoli je v Pákistánu v platnosti řada zákonů diskriminujících ženy, pákistánská vláda v letech 2011 a 2012 zavedla nové právní předpisy s cílem bojovat proti diskriminaci a násilí páchanému na ženách účinněji, které zahrnují i právní předpisy proti nuceným sňatkům, obtěžování žen na pracovišti a v jejich domovech a zohavování žen kyselinou; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy dosud nejsou prováděny ani vymáhány;

P.   vzhledem k tomu, že rostoucí kontrola Tálibánu nad některými územími má na ženy a dívky negativní dopad a brání jim v uplatňování jejich práv;

Q.  vzhledem k tomu, že EU ve svém pětiletém plánu angažovanosti z března 2012 znovu potvrdila své odhodlání vybudovat silné a dlouhodobé partnerství s Pákistánem založené na společných zájmech a sdílených hodnotách a podporovat pákistánské demokratické instituce, civilní vládu i občanskou společnost;

R.  vzhledem k tomu, že i když je EU připravena ke spolupráci, spoléhá na to, že Pákistán dostojí svým mezinárodním závazkům, zejména pak v oblasti bezpečnosti a lidských práv, včetně práv žen;

S.   vzhledem k tomu, že dne 5. června 2012 EU a Pákistán oznámily, že zřizují řídící výbor pro boj proti terorismu, jehož cílem je užší spolupráce v této oblasti;

T.   vzhledem k tomu, že v čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii se uvádí, že podpora demokracie a dodržování lidských práv a občanských svobod jsou základními zásadami a cíli Evropské unie a tvoří společný základ jejích vztahů se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že obchodní a rozvojová pomoc EU je podmíněna dodržováním lidských práv a práv menšin;

1.   rozhodně odsuzuje násilný útok na Malalaj Júsufzaiovou a vážná zranění, jež byla způsobena jejím dvěma spolužačkám, a konstatuje, že tato agrese představuje závažné porušení práv dítěte i útok na základní lidské hodnoty a všechny ochránce lidských práv v Pákistánu;

2.   vyjadřuje svůj obdiv a uznání odvaze a odhodlání, s nimiž se Malalaj Júsufzaiová již od velmi raného věku zapojila do boje za právo dívek na vzdělání a stala se vzorem pro mnoho dívek svého věku; vítá rychlý zákrok vojenských lékařů v Pákistánu i lékařů ve Spojeném království a pevně doufá, že se Malalaj ze svých závažných zranění plně zotaví;

3.   vítá všeobecné odsouzení tohoto útoku velkou částí pákistánské společnosti, islámskými učenci i většinou hlavních politických stran; vyzývá všechny politické strany, aby jasně odsoudily organizaci TTP, která se přihlásila k odpovědnosti za tento útok;

4.   vyjadřuje svou podporu všem pákistánským rodinám, které podporují vzdělávání svých dcer;

5.   vyzývá pákistánskou vládu, aby zajistila bezpečnost Malalaj Júsufzaiové a její rodiny a postavila před soud osoby odpovědné za tento útok; vyzývá pákistánskou vládu, aby zajistila bezpečnost dalších aktivistů hájících lidská práva – zejména žen a dívek aktivně se zapojujících do společnosti a politiky –, kterým Tálibán a jiné extremistické skupiny vyhrožují;

6.   je hluboce znepokojen situací žen a dívek a opakovanými zprávami o porušování práv dětí a žen v Pákistánu, včetně zpráv o tom, že ozbrojené skupiny využívají děti k provádění sebevražedných útoků; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby postavení žen a dívek v Pákistánu byla věnována větší pozornost na mezinárodní úrovni;

7.   je hluboce znepokojen zhoršující se tendencí k násilnému extremismu, která představuje závažnou hrozbu pro ženy a dívky, a používáním zastrašování a násilí, které již mělo za následek vyhození dívčích škol do povětří a bičování žen v některých částech Federálně spravovaných kmenových území a Chajbar Paštúnchwá;

8.   naléhavě vyzývá pákistánské orgány, aby jednotlivce a skupiny podněcující násilí trestně stíhaly, a to zejména ty, jež volají po zabíjení jednotlivců a skupin, s nimiž nesouhlasí;

9.   požaduje, aby pákistánská vláda vynaložila mnohem větší úsilí na nalezení stovek, ne-li tisíců obětí násilných zmizení v Pákistánu, a to včetně dětí, z nichž některé jsou dívky, jimž je teprve devět nebo deset let; požaduje, aby byly zveřejněny výsledky interních vládních šetření týkajících se rozsahu tohoto problému;

10. vítá politiku na ochranu dítěte ve Federálně spravovaných kmenových územích, jež byla zahájena dne 10. ledna 2012 s cílem realizovat plán týkající se ochranných služeb a útvarů na ochranu dítěte ve všech agenturách na těchto územích;

11. vítá skutečnost, že oblast působnosti zákona na ochranu dítěte z roku 2010, který je již v platnosti v provincii Chajbar Paštúnchwá, má být nyní s okamžitou platností rozšířena i na provinciálně spravovaná kmenová území (PATA), včetně Svátu; doufá, že efektivní uplatňování tohoto právního předpisu pomůže zavést na těchto územích vládu zákona;

12. naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby danou situaci využila ke skutečnému zlepšení práv žen a dívek, a to tak, že přezkoumá a zreformuje části nařízení hudúd, zákona o důkazním řízení, zákona o omezení dětských sňatků a jiných právních předpisů, které porušují postavení a práva žen a kodifikují jejich podřadnost v očích zákona;

13. vítá skutečnost, že pákistánská vláda zavedla v letech 2011 a 2012 nové právní předpisy s cílem bojovat proti diskriminaci žen a násilí páchanému na ženách efektivnějším způsobem, a vyzývá ji, aby zajistila, že tyto nové zákony budou skutečně prováděny a vymáhány;

14. naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby úzce spolupracovala s OSN a EU na plnění rozvojových cílů tisíciletí, zejména cíle 2, jenž usiluje o zajištění toho, aby „do roku 2015 mohly děti na celém světě, chlapci i dívky, dokončit úplnou základní školní docházku“; vyzývá pákistánskou vládu, aby si jako prioritu stanovila zvýšení počtu dívek, jimž se dostává školního vzdělání, a zaručila jim při tomto vzdělávání bezpečnost;

15. vyzývá pákistánskou vládu, aby navýšila financování pro státní školy a přijala efektivní opatření s cílem zavést povinné standardní učební osnovy pro základní vzdělávání a inspekční režim vztahující se na všechny soukromé i státní madrasy, které jsou často jediným zdrojem vzdělání, zejména ve venkovských oblastech;

16. vyzývá Komisi, aby v rámci své politiky rozvojové pomoci vytvořila spolu s pákistánskou vládu vzdělávací programy zaměřené na zlepšení gramotnosti a vzdělání žen v Pákistánu;

17. naléhavě vyzývá Komisi, Radu i mezinárodní společenství, aby zásadním způsobem navýšily finanční prostředky věnované úsilí ochránit ženy a dívky před znásilňováním, zneužíváním a domácím násilím a aby podporovaly opatření umožňující existenci hnutí občanské společnosti zaměřených proti diskriminaci žen a dívek;

18. vyzývá Komisi, aby dostála svému závazku vůči dětem, který přijala ve svém sdělení nazvaném „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“, a aby zajistila, že EU bude činit maximum na podporu a ochranu práv dětí;

19. trvá na tom, aby v rámci všech dialogů o lidských právech byla výslovně řešena otázka práv žen a dětí, zejména boj se všemi formami diskriminace a násilí páchaného na ženách a dívkách, především s nucenými sňatky, domácím násilím a vražděním žen, a jejich odstranění, a rovněž trvá na tom, že by mělo být odmítáno dovolávání se jakýchkoli zvyklostí, tradic nebo náboženských aspektů s cílem vyhnout se povinnosti takovou brutalitu vymýtit; domnívá se, že má-li být zajištěno dodržování základních práv dospívajících dívek v Pákistánu, je klíčová prevence dětských sňatků;

20. vyzývá příslušné orgány EU, aby v rámci svého politického dialogu s Pákistánem i nadále zdůrazňovaly otázku náboženské tolerance ve společnosti, neboť se jedná o věc zásadního významu pro dlouhodobý boj proti islamistickému extremismu;

21. naléhavě vyzývá příslušné orgány EU, aby trvaly na tom, že pákistánská vláda musí dodržovat doložku o demokracii a lidských právech zakotvenou v dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Pákistánskou islámskou republikou; opětovně vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a zejména zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby pravidelně podávali zprávy o provádění dohody o spolupráci a doložky o demokracii a lidských právech, včetně uplatňování práv žen a dětí;

22.       pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, UN Women, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Pákistánu.