Usnesení Evropského parlamentu o trestu smrti v Bělorusku, zejména pokud jde o případ Dmitrije Konovalovova a Vladislava Kovaljovova (2012/2539(RSP))

Evropský parlament,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2009 o Bělorusku a na svá další usnesení v této věci, zejména usnesení ze dne 13. září 2011, ze dne 12. května 2011, ze dne 10. března 2011 a ze dne 20. ledna 2011,

–    s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2010 o Světovém dni boje proti trestu smrti a na svá předchozí usnesení o zrušení trestu smrti, zejména usnesení ze dne 26. dubna 2007 o iniciativě pro všeobecné moratorium na trest smrti,

–    s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 65/206 ze dne 21. prosince 2010 vybízející k přijetí moratoria na trest smrti a na jeho předchozí rezoluce o trestu smrti vydané v roce 2007 a 2008,

–    s ohledem na rezoluci Parlamentárního shromáždění OBSE o trestu smrti přijatou na zasedání konaném ve dnech 6.–10. července 2010,

–    s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1857 (2012) o situaci v Bělorusku ze dne 25. ledna 2012,

–    s ohledem na prohlášení vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové o trestu smrti v Bělorusku ze dne 1. prosince 2011,

–    s ohledem na prohlášení předsedy EP Martina Schulze ze dne 24. ledna 2012 ostře kritizující odsouzení Dmitrije Konovalovova a Vladislava Kovaljovova k trestu smrti,

–    s ohledem na rozhodnutí Rady EU pro zahraniční věci ze dne 23. ledna 2011 o přijetí omezujících opatření vůči Bělorusku,

–    s ohledem na článek 2 Listiny základních práv Evropské unie,

–    s ohledem na prohlášení přijaté na pražském summitu Východního partnerství, který se konal ve dnech 7.–9. května 2009, a na prohlášení o situaci v Bělorusku, jež bylo přijato dne 30. září 2011 při příležitosti konání summitu Východního partnerství ve Varšavě,

–    s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Bělorusko zůstává jedinou zemí v Evropě, která ukládá trest smrti a nadále vykonává popravy;

B.  vzhledem k tomu, že v červenci 2011 byli popraveni Oleg Gryškavcov a Andrej Burdyka, přestože byly jejich případy stále ještě projednávány Komisí OSN pro lidská práva, a vzhledem k tomu, že podle aktivistů působících v oblasti lidských práv bylo v Bělorusku od roku 1991 popraveno asi 400 osob;

C.  vzhledem k tomu, že naposledy byl trest smrti uložen Nejvyšším soudem Běloruské republiky dne 30. listopadu 2011, a to Dmitriji Konovalovovi a Vladislavu Kovaljovovi za údajné spáchání teroristických útoků, k nimž došlo v roce 2005 ve Vitebsku, v roce 2008 v Minsku a v dubnu 2011 v minském metru;

D.  vzhledem k tomu, že podle zpráv z věrohodných zdrojů (Mezinárodní federace pro lidská práva - FIDH, organizace Human Rights Watch) existují argumenty, které dokazují, že státní zástupci a Nejvyšší soud Běloruské republiky vedli nespravedlivý proces a že vyšetřování bylo mařeno závažným porušováním lidských práv a záměrným přehlížením důležitých důkazů prokazujících nevinu těchto dvou mužů, a že podle pozorovatelů procesu došlo v rámci předběžného šetření a soudního přezkumu případu k závažným procesním pochybením;

E.   vzhledem k tomu, že byl Dmitriji Konovalovovi a Vladislavu Kovaljovovi upřen přístup k obhájcům, a vzhledem k tomu, že ze zpráv z důvěryhodných zdrojů vyplývá, že během výslechů docházelo k mučení s cílem získat doznání a že neexistují žádné forenzní důkazy, který by výše uvedené muže spojovaly s těmito výbuchy, a vzhledem k tomu, že se nenašly ani žádné stopy výbušnin na jejich oblečení nebo těle;

F.   vzhledem k tomu, že všechny hlavní důkazy, o něž se státní zástupci během líčení opírali, byly zničeny ihned poté, co Nejvyšší soud vynesl rozsudek;

G.  vzhledem k tomu, že podle čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož signatářem je i Běloruská republika, má každý „ úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem“;

H.  vzhledem k tomu, že rodiče pana Konovalovova byli zastrašováni a sledováni příslušníky tajné služby a před jejich domem neustále hlídkovali muži v civilním oblečení, takže rodina byla na celé měsíce zbavena možnosti komunikovat s vnějším světem;

I.    vzhledem k tomu, že trest smrti je v Bělorusku i nadále „státním tajemstvím“ a že podle běloruského trestního zákoníku nejsou data vykonání poprav odsouzeným k trestu smrti, jejich rodinám ani veřejnosti známy; vzhledem k tomu, že trest smrti je vykonáván neveřejně zastřelením, tělo popravené osoby není předáno příbuzným, přičemž jim není ani sděleno místo pohřbení;

J.   vzhledem k tomu, že poprava Dmitrije Konovalovova a Vladislava Kovaljovova může být vykonána v nejbližší době;

K.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci je konečné a nelze se proti němu odvolat; vzhledem k tomu, že podle běloruského práva může být prezidentu země předložena žádost o milost; vzhledem k tomu, že Vladislav Kovaljov požádal prezidenta Alexandra Lukašenka o milost, přičemž odmítl veškerá obvinění a požadoval, aby byl zbaven trestní odpovědnosti, avšak dosud neobdržel žádnou odpověď;

L.   vzhledem k tomu, že běloruské orgány podepsaly prohlášení z pražského summitu o Východním partnerství, čímž se zavázaly, že budou dbát na zásady mezinárodního práva a základní hodnoty, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

1.   opětovně připomíná, že Evropská unie a další mezinárodní instituce opakovaně naléhaly na běloruské orgány, aby trest smrti zrušily;

2.   zdůrazňuje skutečnost, že tento nevratný, krutý, nelidský a ponižující trest, který porušuje právo na život, je nepřijatelný; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že běloruské orgány nejsou schopny přijmout jakákoli konkrétní opatření vedoucí ke zrušení trestu smrti či okamžitému moratoriu na tento trest;

3.   odsuzuje tresty smrti, které byly vyneseny nad Vladislavem Kovaljovovem a Dmitrijem Konovalovovem, a naléhavě vyzývá Alexandra Lukašenka, aby oběma těmto mužům udělil milost a uvalil moratorium na veškeré rozsudky smrti a popravy a zrušil v trestním zákoníku trest smrti tím, že ratifikuje druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, a to v souladu s mezinárodními standardy;

4.   naléhavě vyzývá příslušné orgány Běloruska, aby provedly úplné, spravedlivé a nestranné šetření ve věci obvinění, která byla v této souvislosti vznesena, a aby zajistily, že se obětem těchto strašlivých teroristických činů dostane spravedlnosti;

5.   naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci úsilí o zrušení trestu smrti v Bělorusku využívaly všechny své nástroje v oblasti diplomacie, pomoci a spolupráce;

6.   vyzývá země zapojené do Východního partnerství a Rusko, aby naléhaly na Bělorusko, aby zavedlo moratorium na trest smrti;

7.   jednoznačně povzbuzuje běloruskou občanskou společnost a nevládní organizace, aby usilovaly o zrušení trestu smrti;

8.   vyzývá běloruské orgány, aby obnovily činnost parlamentní pracovní skupiny pro trest smrti, která zahájila činnost v roce 2010, aby uvedly do souladu vnitrostátní předpisy se závazky, které země přijala v rámci mezinárodních úmluv o lidských právech, a aby zajistily, že budou důsledně dodržovány uznávané standardy pro spravedlivé procesy;

9.   vybízí běloruské orgány, aby podporovaly v Bělorusku úlohu a činnost soudnictví, aniž by docházelo k zásahům či tlaku ze strany výkonné moci, a aby provedly doporučení zvláštního zpravodaje OSN týkající se nezávislosti soudců a obhájců, zajistily řádnou publicitu soudních procesů a splnily své závazky přijaté v rámci tzv. lidské dimenze OBSE, zejména v oblasti právního státu;

10. hluboce odsuzuje pokračující politicky motivovanou perzekuci obránců lidských práv a příslušníků demokratické opozice a pronásledování aktivistů z řad občanské společností a nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku; požaduje okamžité propuštění veškerých osob obviněných z politických důvodů, které jsou vězněny či jim byla uložena jiná forma trestu, včetně Alese Bjaljackého, předsedy centra pro lidská práva Viasna a místopředsedy federace FIDH;

11. požaduje okamžité bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů; vítá rozhodnutí Rady EU pro zahraniční věci ze dne 23. ledna 2012 týkající se rozšíření kritérií pro sankce, které umožní, aby byly v budoucnu označeny osoby odpovědné za závažná porušení lidských práv či represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici v Bělorusku, a opětovně připomíná, že v rámci dialogu EU-Bělorusko není možné dále pokročit, dokud Bělorusko nedosáhne pokroku směrem k demokracii, dodržování lidských práv a zásad právního státu a dokud nebudou bezpodmínečně propuštěni veškeří političtí vězni a nebudou obnovena v plné míře jejich občanská práva, a to včetně dvou bývalých kandidátů na úřad prezidenta Nikolaje Statkeviče a Andreje Sannikova, vůdců prezidentských kampaní Pavla Severince a Dmitrije Bondarenka pracujících pro opoziční kandidáty a politického vězně Sergeje Kavalenky, který je držen ve vazbě pro údajné porušení domácího vězení a který již delší dobu drží protestní hladovku, v jejímž důsledku se značně zhoršil jeho zdravotní stav a je vážně ohrožen jeho život;

12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Běloruské republiky, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.