O tomto nehumánním způsobu lovů tuleňů se v Bruselu již diskutovalo za přítomnosti Stavrose Dimase, komisaře pro životní prostředí. Nyní se jedná o Nařízení o obchodování s produkty z tuleňů  ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.
                 „Moderovala jsem před dvěma týdny veřejné slyšení, na kterém poslanci vyslechli odborníky, zástupce vlády Kanady a Grónska, NGO a také si vyslechli obavy rybářů, kterým přemnožení tuleni v některých oblastech konkurují v rybolovu. Poslanci ovšem také shlédli autentické ukázky brutálního zabíjení tuleňů v Kanadě. Na mou otázku, jak kanadská vláda kontroluje způsoby lovu a zda potrestala oněch 700 rybářských společnosti, o kterých dostala důkazy od NGO, že prokazatelně používají zakázané brutální způsoby lovu, zástupce kanadské vlády nedokázal před naším výborem odpovědět,“ říká europoslankyně.                
               První místopředsedkyni Výboru EP pro vnitřní trh však požádala o schůzku v Praze kanadská ministryně pro rybolov a moře Gail Shea. Roithová se dnes sejde s celou kanadskou delegací na kanadském vyslanectví. Očekává, že ji kanadská ministryně bude přesvědčovat, že věc nelze chápat jen pohledem ochránců zvířat, protože jde o hospodářské odvětví. Kanada se totiž velmi brání opatřením, která omezí či znemožní dovoz tuleních výrobků do EU. Také lov tuleňů v Grónsku je dnes organizovaný a orientovaný pro komerční účely.                
               Většina evropských zemí zakázala už v roce 1983 dovoz kožešin nejmladších tuleních mláďat. USA a některé evropské země mají již úplný zákaz  dovozu a prodeje tuleních kůží, ale zboží se k nim přesto dostává, protože řada  jiných evropských zemí zákaz nemá, případně jej teprve připravují.  Kromě  severských států je to zejména Itálie, která obchoduje s tuleními kůžemi ve velkém. EU je stále největším dovozcem těchto kůží na světě a lovci tuleňů zabíjejí tulení mláďata po tisících. Navíc jsou narušována pravidla volného obchodu na vnitřním
      trhu EU. „Evropané musí najít společnou řeč, pokud chtějí něco proti brutálnímu lovu  tuleňů udělat. V posledních čtyřech letech bylo zabito více než jeden a půl milionu tuleních mláďat, a údajně dvě pětiny byly staženy z kůže ještě zaživa,“ upozorňuje Roithová. Obdobím největších masakrů je jaro, kdy se na krách rodí mláďata. Evropská komise však celoevropskou legislativu na zákaz produktů z tuleňů zatím odmítá a místo toho navrhuje řadu výjimek a zlepšení standardů lovu tuleňů. „To je alibismus, vždyť už dnes má Kanada své standardy, ale rybáři je nedodržují a vláda je nekontroluje. Není známo, že by  za to byl někdo exemplárně potrestán. Dokud Kanada nezmění přístup, měla by EU uvalit moratorium na dovoz výrobků z tuleňů,“ kontruje Zuzana Roithová.               

               Europoslanci by měli o návrhu nařízení hlasovat začátkem dubna. Nyní zkoumají, zda do zákona zahrnout výjimky pro výrobky z tuleňů zabitých tzv. „humánní cestou“.  Z těchto výjimek mají ale nejen organizace na ochranu zvířat velké obavy, jelikož efektivní kontrola zabíjení tuleňů na rozsáhlých ledových plochách v podstatě není reálná.

                Na ochranu tuleňů vystupují nevládní organizace. Komerční lov tuleňů je evropské veřejnosti proti srsti - tak se i jmenuje kampaň, která byla spuštěna 2. 2. 2009 organizacemi na ochranu zvířat Svoboda zvířat a International Fund for Animal Welfare. Jejím cílem je seznámit českou veřejnost s problematikou komerčního lovu tuleňů a dosáhnout přijetí úplného zákazu obchodu s tuleními výrobky v rámci EU. „Kruté zacházení s tuleni a laxní postoj kanadské vlády musí evropská civilizace prostě odmítnout,“ říká poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová.