Veřejné slyšení a studie odhalily zarážející fakta, která nás nesmí nechat v klidu.: Pouze 6% spotřebitelů nakupuje online přeshraničně, třetina nedostane objednané zboží či služby kvůli občanství, místu pobytu či místu vydání platební karty. Některé moderní elektronické služby poskytující digitální obsah jsou dostupné pouze pokud je zákazník ze staré patnáctky.
Uživatel je vázán bezpočtem digitálních smluv, které jen odklikl, nečetl a tudíž neví, že obsahují řadu neférových a nekalých smluvních ujednání. Zjistili jsme, že ani právní experti nejsou schopni vyložit přesný obsah digitálních smluv, kupříkladu licenčních ujednání s koncovými uživateli. Malobochodníci nemívají povědomí o svých povinnostech v elektronickém obchodu a neorientují se v 27 právních řádech. Spotřebitel nezná svá internetová práva (neexistuje o nich žádný souhrnný dokument). Uživatelé nemají jistotu, co vše mohou či nesmí dělat s koupeným digitálním obsahem, Bojí se řešit přeshraničně reklamace a nevědí o nebezpečí padělaných léků prodávaných přes internet. Proto žádáme Komisi, aby spustila osvětovou kampaň o rizicích padělaných léků, proto navrhujeme celoevropský systém rychlého varování při výskytu podvodných aktivit na internetu, a žádáme rozšíření okruhu smluv, na něž se má vztahovat zákaz tzv. nekalých smluvních ujednání..
Principem jednotného
trhu je méně omezení, více možností. Avšak paradoxně navzdory bezhraničním možnostem internetu
jako kdyby to neplatilo pro elektronické prostředí. Troufám si říci, že
27 izolovaných národních trhů brzdí vývoj informační společnosti v Evropě, která tak pokulhává i v tomto sektoru za USA a Asií. Odbourat umělé či přirozené překážky pro elektronický obchod vyžaduje rovněž překlenout roztříštěná pravidla členských zemí. Toho lze v dlouhodobém horizontu při politické vůli docílit plnou harmonizací. Ale takto dynamické odvětví vyžaduje rychlejší a také flexibilní řešení. Proto ve zprávě upřednostňuji koordinaci prací na
dobrovolných standardech či lépe řečeno nadstandardech včetně vzoru volitelné smlouvy vhodné pro přeshraniční on-line obchod. Obsah musí dohodnout odborníci z řad podnikatelů i spotřebitelských organizací, přičemž
koordinační role Evropské komise je v tom naprosto nezastupitelná.
Dodržování standardů bude opravňovat používání
loga Evropské značky důvěry pro přeshraniční elektronický obchod. Spotřebitelské organizace její zavedení vítají a jsou odhodlány odhalovat i postihovat případná zneužívání nové značky s pomocí již existujících technických a právních prostředků.
Vyzýváme rovněž k formulování Evropské charty uživatelských práv v informační společnosti. Evropský parlament je tak jedním z prvních parlamentů na světě, který chce vyjasnit spotřebitelská internetová práva. Pokud charta bude všeobecně dostupná a ve všech úředních jazycích, pak spotřebitelé začnou svá práva vyžadovat a pro podnikatele bude výhodné chartu dodržovat a neriskovat výdaje na řešení sporů.
Věřím že zpráva bude inspirací k vyšší kultuře v digitálním prostředí.
Je čas poděkovat za výbornou spolupráci především stínovým zpravodajům: paní Herczog, paní Rühle, panu Schmidtovi i paní Jäätteenmäki a asistentům, zejména panu Jirsovi za nenahraditelnou odbornou pomoc. Vážím si podpory koordinátorů, předsedkyně a sekretariátu výboru a klubu.
Oceňuji konstruktivní komunikaci spotřebitelských organizací, podnikatelů i jednotlivých útvarů Komise.
Zejména však chci vyzdvihnout vstřícný a příkladně otevřený postoj paní komisařky Kunevy, která se vůbec vynikajícím způsobem pustila do své nové práce v Komisi.
Věřím, že překoná těžkosti, které se mohou vyskytnout při realizaci našich návrhů na zvýšení důvěry v evropském digitálním prostoru.