poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
Evropanka roku 2006
Stránky prezidentské kampaně:
Anketa
Podle Vašich zkušeností se uznávání a průběh reklamací ze strany prodejců dlouhodobě:| Zlepšují |
 19542 |
| Zhoršují |
| 17699 |
| Nepozoruji žádnou změnu |
| 10771 |
Klikněte zde
Informační portál europoslankyně MUDr. Zuzany Roithové na ochranu dětí před nebezpečnými výrobky a službami
od 14.9.2005
O mně v médiích
Máme REACH, máme však i problém | |
 |
Evropský parlament schválil závazná pravidla pro nakládání s chemickými látkami, takzvaný program REACH. Evropský průmysl tak čekají obrovské změny: nová norma už příští rok nahradí 45 současných předpisů. |
| [ 14. prosince 2006 | Autor: Zuzana Roithová, HN 14.12. ] | |
Bez vítězů a poražených
Několikaletý boj mezi členskými státy, evropskými institucemi, ekologickými organizacemi a evropským průmyslem vyústil v nařízení, kterému jedni vyčítají přílišné náklady, zatímco druzí jej považují ještě za příliš mírné. Obě strany mají pravdu, ale dojednaný kompromis není ani katastrofou pro evropský průmysl, ani promarněnou příležitostí pro zlepšení ochrany zdraví půl miliardy Evropanů.
I když je schválená verze administrativně méně náročná, přinese novou byrokracii, za níž EU nepochybně sklidí kritiku. Je to daň za to, že Evropané dostanou podrobnější informace o chemických látkách ve výrobcích. Věřím ale, že tyto draze zaplacené informace budou novým impulsem pro evropský výzkum a vývoj, který zajistí kýžené vyloučení škodlivých látek.
Sluchu je však třeba dopřát i průmyslníkům, kteří se brání vyšším nákladům a oprávněně upozorňují na to, že by měly vliv na konkurenceschopnost evropských podniků a tím pádem i na nezaměstnanost v zemích EU.
Vážnou slabinou celého programu je skutečnost, že nový systém není provázen jednáním o podobných opatřeních i za hranicemi Evropy. REACH tak i přes svůj nesporný přínos bude zvyšovat komparativní nevýhodu pro evropské silně regulované hospodářství v rámci liberálního světového obchodu, kterou pocítí zejména menší podniky. Ty větší možná přesunou některé provozy za hranice EU, kam regulace výroby podle standardů REACH nedosáhne.
Zřejmě tak novým nařízením ani nedokážeme ochránit evropské spotřebitele před skrytými riziky ve výrobcích ze třetích zemí. Možná je Evropané dokonce budou kvůli nízké ceně kupovat více než dosud.
Bojujme, dokud máme čím
To však není argument proti zavedení REACH, ale další výzva komisi i celé unii konfrontovat evropskou regulaci s našimi ambicemi na globálním hřišti.
Naší povinností je usilovat o zvyšování ekologických, bezpečnostních a také sociálních standardů při výrobě ve třetích zemích, a to jak politickými, tak ekonomickými nástroji, dokud je Evropa ještě má.
Článek vyšel 14.12. 2006 v HN.
Několikaletý boj mezi členskými státy, evropskými institucemi, ekologickými organizacemi a evropským průmyslem vyústil v nařízení, kterému jedni vyčítají přílišné náklady, zatímco druzí jej považují ještě za příliš mírné. Obě strany mají pravdu, ale dojednaný kompromis není ani katastrofou pro evropský průmysl, ani promarněnou příležitostí pro zlepšení ochrany zdraví půl miliardy Evropanů.
I když je schválená verze administrativně méně náročná, přinese novou byrokracii, za níž EU nepochybně sklidí kritiku. Je to daň za to, že Evropané dostanou podrobnější informace o chemických látkách ve výrobcích. Věřím ale, že tyto draze zaplacené informace budou novým impulsem pro evropský výzkum a vývoj, který zajistí kýžené vyloučení škodlivých látek.
Sluchu je však třeba dopřát i průmyslníkům, kteří se brání vyšším nákladům a oprávněně upozorňují na to, že by měly vliv na konkurenceschopnost evropských podniků a tím pádem i na nezaměstnanost v zemích EU.
Vážnou slabinou celého programu je skutečnost, že nový systém není provázen jednáním o podobných opatřeních i za hranicemi Evropy. REACH tak i přes svůj nesporný přínos bude zvyšovat komparativní nevýhodu pro evropské silně regulované hospodářství v rámci liberálního světového obchodu, kterou pocítí zejména menší podniky. Ty větší možná přesunou některé provozy za hranice EU, kam regulace výroby podle standardů REACH nedosáhne.
Zřejmě tak novým nařízením ani nedokážeme ochránit evropské spotřebitele před skrytými riziky ve výrobcích ze třetích zemí. Možná je Evropané dokonce budou kvůli nízké ceně kupovat více než dosud.
Bojujme, dokud máme čím
To však není argument proti zavedení REACH, ale další výzva komisi i celé unii konfrontovat evropskou regulaci s našimi ambicemi na globálním hřišti.
Naší povinností je usilovat o zvyšování ekologických, bezpečnostních a také sociálních standardů při výrobě ve třetích zemích, a to jak politickými, tak ekonomickými nástroji, dokud je Evropa ještě má.
Článek vyšel 14.12. 2006 v HN.
