Nejčastějším argumentem pro časový posun bývají energetické úspory, kterých je dosaženo díky zkrácené době večerního svícení. Úspory energie jsou však v tomto případě diskutabilní. Největší spotřebu energie pro svícení mají velké výrobní podniky, v nichž se běžně pracuje už od brzkých ranních hodin. Časový posun zde naopak způsobí větší spotřebu elektřiny. Provozy pracující na tři směny pak změnu času z energetického hlediska vůbec nepocítí.

Současný stav informačních systémů vyžaduje práci mnoha lidí, kteří se starají, aby i na poli výpočetní techniky proběhla změna času úspěšně. To způsobuje dodatečné výdaje finančních prostředků, které by mohly být využity mnohem efektivněji.

Změny času však především způsobují zdravotní potíže občanů. Mezi nepříznivé následky letního času patří i zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas či zpět.

1. Jaký je postoj Evropské komise ke skutečnosti, že přechod na letní čas a zpět je zastaralým a neefektivním nástrojem energetických úspor?

2. Jaké kroky a opatření Evropská komise učiní, aby odstranila zdravotní potíže občanů a další neblahé následky přechodu na letní čas?

3. Plánuje Evropská komise zrušit přechod na letní čas?

Odpověď na interpelaci: http://www.europarl.europa.eu/sides/getAllAnswers.do?reference=E-2010-1948&language=CS