Křesťanské hodnoty v současné evropské politice |
|
„Filozofické aspekty Evropské ústavy“ Dokument z konference Křesťanské hodnoty v současné evropské politice konaná v Senátu ČR dne 10. 12. 2004.
|
|
[ 10. prosince 2004 | Autor: Z. Roithová ] |
|
(Celý text příspěvků semináře naleznete v přiloženém souboru). ÚVODNÍ SLOVO Zuzana Roithová Konference o křesťanských hodnotách v současné Evropské politice je součástí projektu frakce Evropské lidové strany- Evropských demokratů EP. Obsahově navazuje na úspěšnou konferenci o Křesťanských hodnotách v české politice pořádanou klubem senátorů KDU-ČSL právě před rokem ( viz www.zroithova.cz). Náročné téma mělo tři části. První historická část – s vysokou profesionalitou odhalila pravdivě hodnotové střety na křižovatkách stoleté cesty křesťanské politiky v Československu. Ve druhé části se věnovali filosofové a politologové velmi zdařile pojmovému obsahu i realitě křesťanských hodnot v soudobé české politice. Třetí část věnovaná evropskému kontextu se de facto stala úvodem pro další rozvíjení diskuse o hodnotách v Evropské politice. Slíbila jsem proto, že se k tomuto tématu společně vrátíme. Dnes tedy daný slib plním . Dnes jsme o rok starší, vstoupili jsme Evropské unie a máme vlastní zkušenosti,která nám umožňují lepší vhled do tématu. I tato konference má tři části. Máme za sebou první zkušenosti se střetem o hodnoty v Evropském Parlamentu – o tom je první blok slovenské poslankyně EP doplněné mým komentářem. Budeme referovat o tom jak my jako menšina lidí, kteří se veřejně hlásí ke křesťanství v politice i v osobním životě, vnímáme situaci v EP. Ten je jakýmsi zrcadlem společnosti Evropy, stále více multikulturní a sekulární Evropy. Těžištěm konference je vysoce hodnotná přednáška o filosofických aspektech Evropské ústavy. Ve druhém bloku v ní profesor Tomáš Halík, upozorňuje na vývoj a hodnotu občanských práv obsažených v Evropské chartě lidských práv a předkládá i nový koncept sekularismu- jako vývojového produktu křesťanství, s nímž tvoří dvě strany jedné mince. Právě vyšla jeho poslední kniha filosofických přednášek, které se věnují tomuto tématu podrobněji. . Obohacením konference je právnická kritická analýza předsedy Senátu, který současně v závěru předkládá lidsky přesvědčivé vážné argumenty pro přijetí této nové evropské smlouvy i přes její slabiny. ČR má za sebou anabázi vyjednávání o Evropské ústavní smlouvě a tomu je věnován třetí blok- autentické sdělení ministra zahraničí a jeho náměstka, jež jsou exklusivním příspěvkem konference a inspirací k otevření diskusi. My všichni stojíme před nutností přijmout či odmítnout Evropskou ústavní smlouvu. Nejsme vně, ale uvnitř rozhodovacích procesů EU a to znamená, že máme spoluodpovědnost za budoucí vývoj dnes již „naší EU“. Pravdou je, že máme určitý dluh co se týče zájmu a porozumění pro dění na evropské úrovni. Evropská ústava je trnem v oku těm politikům, kteří usilují o rozvolnění EU namísto jejího stmelování. Těm, kteří neslyší na evropskou vizi sdílených hodnot, ale na pouhá tržní pravidla. Proto i cílem tohoto projektu ELS-ED je přispět k veřejné diskusi o filosofických aspektech Evropské ústavy. Téma je veskrze aktuální , vždyť Evropská ústavní smlouva byla právě slavnostně podepsána vládami dvaceti pěti členských států EU. Je výsledkem kompromisu, kterému předcházela několikaletá náročná jednání. Nejdříve na úrovni Konventu a pak mezi vládami. Začátkem ledna o ní budeme hlasovat ve Štrasburku v Evropském parlamentu a pak nastane ratifikační proces v národních parlamentech jednotlivých členských států, v ČR asi i na základě všelidového referenda. Tato nová smlouva nahrazuje všechny předchozí smlouvy o fungování Unie. Zjednodušuje jak text, tak také procesy rozhodování a to je zvláště důležité v situaci, kdy jde o dohadování mezi dvaceti pěti či časem až třiceti státy. Posiluje zejména demokratický způsob rozhodování na úkor úřednického, mimo jiné také tím, že přenáší více zodpovědnosti na Evropský parlament, který je jedinou demokraticky volenou institucí EU. Nově vytváří institut pro účinnější evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, což je dnes největší slabinou EU..Součástí této nové smlouvy je i evropská Charta lidských práv, která otevírá prostor pro vizi Evropy založené nejen na ekonomických pravidlech, ale jako společenství regionů budovaného na sdílení společných hodnot. Křesťanští demokraté usilují o naplnění vize EU založené na tradičních konzervativních hodnotách jako je lidská solidarita, svoboda jedince vždy podmíněná zodpovědností, úcta k životu, podpora tradiční rodiny a také výchova k pokoře před dílem Stvořitele.V praxi pak rozumné dělení moci podle principu subsidiarity a sociálně tržní hospodářství. Vychází z křesťanských kořenů .Vize liberálů staví především na individuálním právu jedince na svobodu bez podmínek a demokratického hlasování považuje za klíčové občanské právo, jehož výsledek určuje priority společnosti. Vychází z tradice osvícenství. Vize socialistů, dnes po lidovcích nejsilnější politické síly v EU vychází z odborových priorit, takže klade důraz na ochranu práv pracujících před tržními principy. Je logické, že Charta i preambule jsou výsledkem politického kompromisu, realistickým obrazem či spíše názorovým průřezem evropské společnosti, její zvolení zástupci v EP jsou jejím vzorkem. Většina hodnot je jim společná, avšak kladou důraz na jiné priority a některé hodnoty odmítají. To je podstatou politického střetu i v EP, dokonce i uvnitř. To je podstatou politického střetu i v EP, dokonce i uvnitř frakce ELS-ED. Dnešní konference je příležitostí otevřít otázku jaká je a jaká bude naše EU, či jaká by mohla být, či jakou bychom ji mohli mít. Je příležitostí referovat přímo bez mediálního zkreslování o některých událostech, které vykreslují realitu uvnitř Evropského parlamentu. V popředí je kausa Rocco Buttiglione, jako šokující příklad projevu militantního sekularismu, či rozhodování o přístupu Turecka do EU. Právě diskuse o hodnotách je veledůležitá pro formulování vize budoucí Evropy.