Zlepšují |
20821 |
Zhoršují |
18771 |
Nepozoruji žádnou změnu |
12018 |
Rozhovor pro Fórum 50% | |
[ 12. května 2009 | Autor: ] | |
Otázka: Myslíte si, že jste nějak - ať už jakkoli - ve své práci ve Evropském parlamentu hájila zájmy žen? Jak?
Vedle mého hlavního výboru pro Vnitřní trh a ochranu spotřebitele a Výboru pro zahraniční obchod se účastním také debat Výboru pro rovné příležitosti. Ve svých projevech či tiskových sděleních jsem například poukázala na to, že ačkoli ženy jsou vzdělanější než muži v poměru 60:40, jejich platy při srovnatelném pracovním zařazení jsou v EU o 15% nižší. Ženy musí pracovat o celé dva měsíce déle, aby si za stejnou práci vydělaly tolik co muži! (Největší rozdíl v platech mají Němci - 26%, Česko je těsně v závěsu na třetí příčce s 25,1%!). Žena bývá nejčastěji diskriminována poté, co se vrátí do práce po prvním dítěti. To je naprosto nepřípustné a zvláště zarážející v době, kdy Evropa kvůli nízké porodnosti stárne a vymírá. Dlouhodobě prosazuji prorodinná opatření, jako například flexibilně nastavené pracovní úvazky umožňující maminkám co nejlépe sladit profesní a rodinný život. Důležité je ale i nabídnout matkám dostatečně velkou státní podporu, aby nebyly pod ekonomickým tlakem vrátit se předčasně do zaměstnání, pokud se rozhodnou zůstat doma v období, kdy to jejich nejmenší děti naléhavě potřebují. Mnozí zaměstnavatelé si sice uvědomili, že částečný úvazek je cestou ke sladění rodiny a kariéry, výsměchem je ale fakt, že ženy pracující na částečný úvazek jsou i nadále podle statistik hůře placené, ačkoli zaměstnavateli odvedou za hodinu více práce, než když pracují na celý úvazek. Proto jsem prosazovala na plenárních zasedáních EP revizi zákonů, zavedení auditů neoprávněných rozdílů platů včetně sankcí (odškodnění obětí diskriminace, správní pokuty či vyřazení zaměstnavatelů ze systému veřejných příspěvků a dotací). Zaměstnavatelé by měli pochopit, že flexibilní pracovní úvazky jsou výhodné pro obě strany. Navrhuji také, aby přístup k veřejným zakázkám a projektům financovaným z fondů Unie byl podmíněn prokázáním antidiskriminační mzdové politiky daného podniku. Dlouhodobě podporuji také mezigenerační solidaritu uvnitř rodin - ta nejen že není zpátečnickým degradováním žen do role podřízené mužům, ale naopak je cestou, jak společensky rehabilitovat rodinu. Ženy a muži, kteří určitou etapu života věnují péči o potomka či o své nemohoucí rodiče, vykonávají společensky významnou práci, která nesmí být do budoucna považována za podřadnou činnost, ale za alternativu profesního života, pokud tak ženy volí svobodně. Český zákoník práce je špatným příkladem. Vzorem je naopak Holandsko či Rakousko, kde je vysoký počet flexibilních úvazků. Ideologické předsudky snižující význam rodiny šířené v druhé polovině minulého století dnešní demografickou krizi v Evropě prohlubují.
Pro maminky jsem vytvořila portál www.budulinek.eu, který jim informacemi, radami i soutěžemi pomáhá lépe chránit své děti před nebezpečnými výrobky a službami na vnitřním trhu EU a šetří tak i jejich čas a pohodu.
Práva žen hájím i za hranicemi Evropy. Jsem členkou delegace Smíšeného parlamentního výboru pro nejchudší země Afriky, Karibiku a Pacifiku a leží mi na srdci zejména přístup dívek ke vzdělání a zdravotní péči a také právo na nenucený sňatek a podobně. Životní podmínky žen v rozvojových zemí jsou často katastrofální, a je třeba upozorňovat okolní svět na věci, které civilizovaný člověk prostě nemůže přehlížet. Pro ilustraci, připojila jsem se k prohlášení europoslanců o právech žen v Saudské Arábii odsuzující zákaz řízení aut pro ženy v této zemi jako jasnou diskriminaci. Vyzýváme Komisi, aby navrhla zákaz řízení pro všechny muže ze SA, dokud zákaz pro ženy nezruší. Jiným příkladem je deklarace k léčbě porodní píštěle. Jde o závažné poranění působící těžké potíže více než dvěma milionům žen v rozvojových zemích. Také jsem odsoudila kamenování súdánských žen obviněných z cizoložství. V takových případech je třeba všeobecné ochrany práv žen, včetně jejich práv nebýt vystavovány diskriminaci a násilí v souladu s mezinárodními právními předpisy a standardy. Jako evropští zástupci musíme prosazovat dodržování lidských práv a základních svobod včetně vnitrostátních právních předpisů a mezinárodních norem týkajících se lidských práv, jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jehož je právě Súdán signatářem od roku 1986, a ustanovení o lidských právech dohody z Cotonou (tu Súdán podepsal v roce 2005). Účastnila jsem se řady dalších aktivit.
Otázka: Byla pro Vás zkušenost z prostředí Evropského parlamentu jiná ve srovnání s politickou prací v Česku?
Moje zkušenosti z českého Senátu a vlády mi umožnily rychlý start do legislativní práce v EP, která je náročnější na čas a zkušenosti proto, že vyžaduje i určité povědomí o platných zákonech na národní úrovni. Rozdíl je v tom, že objem práce je větší, vyžaduje týmovější práci a musím si vždy určit priority, protože všemu se není možné věnovat. V EP pracuji zejména ve funkci první místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, což je politika, která je dlouhodobě mým klíčovým tématem hlavně ve vztahu k rodině, dětem a produktům pro ně určeným, ve Výboru pro Zahraniční obchod a také ve Výboru pro rovné příležitosti žen - český parlament takový výbor nemá.