První, před čím varuji rodiče, je kvantita : „Jen ať to všechno sní, aby pěkně rostl,“ slýcháváme od babiček, které nutí vnoučata do jídla, i když už nemají hlad.  Zejména u menších dětí to zhoršuje rozvoj  přirozené schopnosti vnímat hlad a pocit sytosti.  Nejbezpečnějším obdobím z hlediska správné výživy je pro dítě doba, kdy je výhradně kojeno, protože  mateřské mléko bez ohledu na množství nevytváří pozdější tukové zásoby. Jakmile ale kojení skončí, měli by rodiče pečlivě dbát o  zdravý a vyvážený přísun nejlépe čerstvých potravin, a to v přiměřeném množství. Rodiče většinou neví, že i když dítě roste, jeho potřeba kalorií klesá. Zatímco kojenec potřebuje 100 kcal na kilogram váhy, u šestiletého dítěte už to je 80 kcal, v deseti letech 65 a v 15 letech už jen 50 kcal na kilogram.  
Druhým problémem  je výběr stravy s vysokým obsahem tuku , cukru a zbytečnými chemikáliemi pro děti i dospělé.  Může  za to nedostatek času, klamavá reklama, naše vlastní špatné návyky, ale i vliv prostředí.  Jdou – li si kamarádi  koupit hamburger do stánku , pravděpodobně ani naše dítě nezůstane stranou jen proto, že mu doma vtloukáme do hlavy zdravé stravování.
Třetím podceňovaným  problémem jsou exotické potraviny. Doporučuji rodičům jednoznačně dávat přednost čerstvému ovoci a zelenině a také vrátit se  k původním, nejlépe tuzemským surovinám (organismus je jaksi „nastaven“ na lepší zpracování ovoce či zeleniny, pocházející ze stejného zeměpisného regionu). Z rozpočtu EU chceme  vyčlenit devadesát milionů eur, za které se ve školách pořídí pro děti od šesti do deseti let nejméně jeden kus ovoce týdně a další prostředky na mléko.  Navrhli jsme také nižší sazbu DPH na ovoce a zeleninu, konkrétně méně než 5 %.
Aby rodiče mohli lépe rozhodovat o složení jídla, potřebují  pravdivé a dostupné informace na potravinách prodávaných v EU.  Brzy bude platit nová směrnice, která  ukládá výrobcům dodržet standardizovanou strukturu informací o složení potravin a také minimální velikost písma. Složité diskuse, které jsem vedla se zástupci nejen českých potravinářů a spotřebitelů  ukázaly, že  se rozsah  informací na potravinách bude do budoucna rozšiřovat. Navrhuji proto zavedení systému čteček , které pomohou  spotřebitelům vybrat si rychle jen ty informace, o které mají zájem. Spolu s dalšími poslanci jsme také vytáhli do boje proti reklamě, která se zaměřuje na děti a mylně je a jejich rodiče informuje o údajně „zdravých svačinkách“ obsahujících cereálie a mléčné produkty. Reklama a informace  na obalech často  říkají jen půl pravdy. Zamlčují, že pro výživu užitečné cereálie a mléčné produkty obsahují často zcela nadbytečné množství tuků a cukru. Díky spotřebitelským testům se široká veřejnost nyní může dozvědět,  jak  jsou  tyto informace o zdravých potravinách  mnohdy vyloženě lživé. Naše tažení proti klamavé reklamě se týká hlavně revize směrnice  o tvrzeních na potravinách a také regulace reklamy v tzv. nových mediích jako jsou on-line hry, textové zprávy apod.. Také směrnice Televize bez hranic zavádí dobrovolný přístup pro reklamy na potravinové výrobky s nízkou nutriční hodnotou .  Pokud se za rok ukáže, že nepřinesla očekávané výsledky, budeme  trvat na  přísnějším  opatření.
Prokletím našich životů je lenost – průměrný Evropan stráví šest hodin denně vsedě, obvykle u televize nebo u počítače. Pravidelné fyzické aktivitě se nevěnuje ani třetina dospělých, více než polovina lidí tvrdí, že nemají na víc pohybu čas. To s sebou nese zase další rizika: ochablé svalstvo, nemoci kloubů, kardiovaskulární choroby atd. Dnes už nadváhou trpí i obyvatelé mnoha rozvojových zemí. Ruku na srdce, kolik času denně věnujete sportu?  Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 30 minut pohybu denně,  děti by měly cvičit nejméně hodinu denně. Vedeme je k tomu, nebo jim spíš pustíme televizi či počítač a špatné svědomí utišíme výběrem správného edukativního programu? Nakonec, je to přeci jen pohodlnější…