poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006


Stránky prezidentské kampaně:



Anketa

Podle Vašich zkušeností se uznávání a průběh reklamací ze strany prodejců dlouhodobě:
Zlepšují
4525
Zhoršují
3722
Nepozoruji žádnou změnu
3662










Klikněte zde



Informační portál europoslankyně MUDr. Zuzany Roithové na ochranu dětí před nebezpečnými výrobky a službami














od 14.9.2005





Articles


Usnesení Evropského parlamentu o nedávných útocích na pracovníky poskytující lékařskou pomoc v Pákistánu

6. 2. 2013, RC-B7-0056/2013 

 
[ 6. února 2013 | Autor: Zuzana Roithová - spoluautor ]
 

Evropský parlament,

–    s ohledem na svá předchozí usnesení o Pákistánu,

–    s ohledem na prohlášení, které dne 18. prosince 2012 vydaly Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond Organice spojených národů (UNICEF),

–    s ohledem na sdělení Komise „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (COM(2008)0055),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv[1],

–    s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem z března 2012, jehož prioritami jsou mj. řádná správa věcí veřejných, spolupráce v oblasti posilování postavení žen a dialog o lidských právech,

–    s ohledem na závěry Rady o Pákistánu ze dne 25. června 2012, v nichž jsou znovu vyjádřena očekávání EU, pokud jde o prosazování a dodržování lidských práv,

–    s ohledem na národní program vymýcení dětské obrny, který inicioval Pákistán v roce 1994,

–    s ohledem na program WHO Global Polio Eradication Programme (GPEI) a její nový Polio Eradication and Endgame Strategic Plan (na období 2013–2018),

–    s ohledem na Evropský konsenzus o humanitární pomoci,

–    s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Pákistán je podle WHO jednou z posledních tří zemí, v nichž je stále široce rozšířen výskyt dětské obrny: v roce 2011 bylo zaznamenáno 198 případů tohoto onemocnění; vzhledem k tomu, že podle WHO by v případě, že by se nepodařilo šíření obrny zastavit, vzniklo v daném regionu a jeho okolí vážné zdravotní riziko, jelikož je obrna vysoce nakažlivá;

B.  vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2013 bylo cestou domů z komunitního centra na severozápadě regionu Swabi, asi 75 km severozápadně od Islámábádu, zastřeleno šest pracovníků poskytujících lékařskou pomoc a jeden lékař, kteří tam pracovali ve službách jedné nevládní organizace;

C.  vzhledem k tomu, že mezi 17. a 19. prosincem 2012 bylo v Karáčí a Pešáváru zastřeleno devět zdravotníků působících v rámci pákistánského programu vymýcení obrny; bylo mezi nimi šest žen;

D.  vzhledem k tomu, že dne 29. ledna 2013 byl poblíž Swabi zabit policista zajišťující bezpečnost týmu provádějícího pod záštitou OSN očkování proti obrně, a dne 31. ledna 2013 usmrtila na severozápadě Pákistánu nášlapná mina dva pracovníky provádějící očkování proti obrně – v tomto druhém případě ovšem není jasné, zda šlo o cílený útok;

E.   vzhledem k tomu, že při dalším útoku v červenci 2012 byli zraněni ghanský lékař ve službách WHO a jeho řidič, kteří pomáhali při léčbě a prevenci obrny v Karáčí;

F.   vzhledem k tomu, že se ozývají domněnky, že všechny tyto útoky souvisely se zdravotnickou akcí, při níž byly pákistánské děti očkovány proti obrně;

G.  vzhledem k tomu, že nejnovější série vražedných útoků přiměla WHO a UNICEF k pozastavení všech akcí v rámci boje proti obrně v zemi;  vzhledem k tomu, že pákistánská vláda a provincie Sindh a Chajbar také dočasně přerušily očkovací akci z důvodu obav o bezpečnost zdravotníků;

H.  vzhledem k tomu, že pákistánská vláda vyhlásila vzhledem k výskytu obrny stav národního ohrožení a provádí momentálně celostátní akci očkování proti obrně ve snaze vymýtit toto onemocnění na celém svém území; vzhledem k tomu, že tuto akci podporují na mezinárodní úrovni WHO, UNICEF a další organizace a je součástí Global Polio Eradication Initiative; vzhledem k tomu, že akce má za cíl provést očkování u 33 milionů dětí, přičemž v celé zemi v jejím rámci pracuje několik set tisíc zdravotníků, mezi nimi mnoho žen;

I.    vzhledem k tomu, že na výdaje na zdravotnictví v Pákistánu směřují jak na federální úrovni, tak v provinciích necelé 0,3 % ročního rozpočtu;

J.   vzhledem k tomu, že útoky na zdravotníky se odehrály v severozápadních oblastech v blízkosti bašt militantních radikálů a údajně je má na svědomí Tálibán;

K.  vzhledem k tomu, že vinou takových útoků přicházejí děti v Pákistánu o své právo na základní úkony zdravotní péče v zájmu záchrany života a ocitají se v nebezpečí, že onemocní chorobou, která způsobuje celoživotní postižení;

L.   vzhledem k tomu, že důvodem k nedávným útokům je, jak se zdá, nesouhlas skupin islámských extremistů s očkovacími akcemi; podle jejich mínění má prý očkovací vakcína učinit muslimské děti neplodnými;

M.  vzhledem k tomu, že k ospravedlnění svých zločinných činů využil Tálibán tvrzení, že v minulosti sloužily místní očkovací týmy v celém Pákistánu cizím zpravodajským službám k získávání citlivých informací;

N.  vzhledem k tomu, že učitelé a zdravotníci se čím dál častěji stávají terčem militantních islamistických skupin, jako je Tehreek-e-Taliban (TTP) a Jundulláh, které nesouhlasí s akcemi proti obrně v Pákistánu, neboť v nich vidí nástroj pronikání cizích, liberálních vlivů;

O.  vzhledem k tomu, že smrtelné útoky odrážejí stav, kdy je působení pracovníků poskytujících pomoc v Pákistánu stále nebezpečnější; vzhledem k tomu, že podle zprávy Aid Worker Security Database za rok 2012 je Pákistán mezi pěticí zemí, které jsou pro pracovníky poskytující pomoc nejnebezpečnější;

P.   vzhledem k tomu, že působení nevládních organizací a pracovníků poskytujících pomoc je pro mnoho oblastí a provincií v Pákistánu životně důležité, zejména na kmenových územích, kde není vláda schopna zajišťovat služby, jako jsou nemocnice nebo školy;

Q.  vzhledem k tomu, že většina obětí útoků na zdravotnický personál byly ženy, což odpovídá praxi militantních Tálibánců útočit na ženy, které pracují nebo hájí ženská práva, na znamení toho, že ženám nepřísluší pracovat mimo domácnost;

1.   důrazně odsuzuje četné případy zabití zdravotníků a útoků na ně a na bezpečnostní síly pověřené jejich ochranou, k nimž v posledních měsících došlo; zdůrazňuje, že tyto útoky připravují ty nezranitelnější z obyvatel Pákistánu, zejména děti, o základní úkony zdravotní péče, které jim mohou zachránit život;

2.   vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí;

3.   vítá všeobecné odsouzení úroků ze strany pákistánské vlády a občanské společnosti v zemi;

4.   vyzývá pákistánskou vládu, aby přiměla osoby odpovědné za útoky, k nimž v posledních měsících došlo, zodpovídat se před soudem;

5.   vyjadřuje svůj obdiv odvaze a odhodlání těch zdravotníků, v mnoha případech zdravotnic, kteří i přesto, že jsou ve velkém nebezpečí, nesobecky pracují na vymýcení obrny a poskytují zdravotní péči dětem v Pákistánu;

6.   zdůrazňuje, že je nutné, aby pracovníci poskytující pomoc působili v bezpečném prostředí;  je i nadále hluboce znepokojen tím, že mezinárodní pracovníci poskytující pomoc jsou čím dál častěji v očích militantů prodlouženou rukou západních zpravodajských služeb a vojenských sil;

7.   zdůrazňuje, že přerušení programu očkování proti obrně v Pákistánu je těžkou ranou celosvětovému úsilí o to, aby byla obrna v dohledné budoucnosti nadobro vymýcena;

8.   vítá „národní nouzový akční plán pro vymýcení obrny v roce 2012“, který vytvořila pákistánská vláda, a zdůrazňuje, že je důležité, aby úspěšně pokračoval, aby se nezvyšoval počet případů nákazy tímto onemocněním;  poznamenává, že od zahájení poslední akce k vytvoření imunity proti této nemoci se počet případů jejího výskytu snížil na historické minimum;

9.   vítá skutečnost, že WHO a další mezinárodní organizace vyjádřily odhodlání pokračovat v podpoře pákistánské vlády a pákistánského lidu v jejich úsilí zbavit zemi obrny a dalších nemocí;

10. vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby se zabývaly možností spolupracovat se Světovou zdravotnickou organizací při podpoře Lady Health Worker Programme, který má za cíl zvýšit dostupnost základních služeb preventivní zdravotní péče, zejména ve venkovských oblastech;

11. vítá úsilí, které již vyvinula pákistánská vláda, aby zajistila bezpečnost během zdravotnických akcí a aby vytvořila novou strategii, jak chránit pracovníky poskytující pomoc; vyzývá však pákistánskou vládu, aby výrazně zvýšila bezpečnostní opatření na ochranu organizací poskytujících pomoc a jejich pracovníků;

12. vyzývá vlády všech zemí, aby zachovávaly neutralitu humanitární práce, protože pokud tomu tak nebude, budou desetitisíce lidí vystaveny nemocem a v ohrožení se ocitnou ti, kteří poskytují legitimní a nepostradatelné služby zdravotní péče;

13. je hluboce znepokojen situací žen v Pákistánu, zejména žen a dívek, které aktivně angažují ve společnosti a staly se terčem hrozeb Tálibánu a dalších extrémistických skupin;

14. vybízí pákistánskou vládu, aby uskutečnila komplexní informační kampaň s cílem dosáhnout pro tyto snahy v pakistánské společnosti větší podpory a ztotožnění se s nimi a zvýšit míru důvěry ve vztahu k očkovacím akcím; vyzývá v této souvislosti pákistánskou vládu, aby zahájila dialog s vůdci komunit s cílem pokusit se vyřešit skutečné příčiny problému;

15. je přesvědčen, že jak sdělovací prostředky, tak občanská společnost v Pákistánu, ve spolupráci s mezinárodními organizacemi a nevládními organizacemi, mají povinnost pomoci zvýšit informovanost o důležité a nestranné roli, kterou hrají pracovníci poskytující lékařskou pomoc při poskytování pomoci obyvatelstvu;

16. znovu opakuje, že EU je připravena poskytnout pomoc při nadcházejících volbách v Pákistánu, které budou mít zásadní důležitost pro demokratickou budoucnost země a stabilitu v regionu; konstatuje, že EU dosud neobdržela od pákistánských orgánů formální pozvání k této pomoci;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější pomoc, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, organizaci UN Women, vládám a parlamentům členských států, Radě OSN pro lidská práva, UNICEF, WHO a vládě a parlamentu Pákistánu.



[1] Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.


Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled